ČESKO – Inflace v Česku i nadále roste a s aktuální hodnotou 17,2 % zůstává dle údajů Českého statistického úřadu (ČSÚ) nejvyšší za téměř 30 let. Inflačním tahounem jsou pak ceny energií, potravin a pohonných hmot. Jak upozorňují analytici, lze čekat, že inflace ještě nadále poroste. Vyloučit pak nelze ani překročení hranice 20 %.
Růst spotřebitelských cen byl zaznamenán podvanácté v řadě a inflace je tak nadále nejvyšší od r. 1993. Inflační růst sice mírně zpomalil, a to z hodnoty 1,8 na aktuálních 1,6, ekonomové ale varují, že to neznamená, že by inflace již dosáhla ke svému vrcholu a měla začít brzdit. „Spotřebitelské ceny meziročně rostou o více než 17 % a víme, že inflace bude v dalších měsících ještě vyšší. Snížení tempa by bylo hezké, kdybychom se skutečně blížili vrcholu, ale je vidět, že v tom dnešním čísle nejsou započteny nové ceny elektrické energie. I proto lze čekat další růst,“ objasnil tak pro ČT ekonom Petr Dufek. Dle jeho slov pak není možné říci, kam až inflace poroste a ani jestli překoná i hodnotu 20 %, a to i proto, že ve hře je nespočet neznámých od cen obilí přes ceny elektrické energie až po ceny pohonných hmot.
Inflační očekávání a spotřeba domácností
Ačkoliv inflační růst je nepochybně nepříjemný jak pro firmy, tak i pro domácnosti, v tom, kdy se inflace zastaví, sehraje roli to, jak se podaří zkrotit inflační očekávání a jak inflaci lidé zahrnou do svých dalších ceníků, očekávání co se mezd týká ad. Dle prognózy České národní banky (ČNB) by se mohla inflace snížit na původní cca 2-3 % na konci roku 2023, ovšem do tohoto odhadu nejsou nijak zahrnuty další okolní vlivy, např. možné zhoršení ekonomických dopadů války na Ukrajině, možnost omezení dodávek plynu a ropy, další vlny covidu ad.
Co je naopak jisté, je to, že pokles inflace bude doprovázet slabší hospodářský vývoj, ostatně, klasickým „lékem“ na inflaci je recese. A tak není divu, že i ČNB vyzývá lidi, aby šetřili, zvyšuje úrokové sazby, čímž naznačuje, aby si tolik nepůjčovali, neutráceli a nepřipívali tím k růstu inflace. Právě tzv. inflační spirála je totiž velkou hrozbou, před níž ČNB také varuje. Přitom jak naznačují data obchodníků, ačkoliv např. oblečení a obuv v Česku zdražují nejvíce v Evropě, spotřebitelé jsou ochotni vysoké ceny akceptovat, takže tržby obchodníků rostou. Totéž se týká i restaurací – tj. spotřebitelé jsou do jisté míry s vysokou inflací smířeni. Na druhou stranu pokles maloobchodních tržeb o 7 % naznačuje, že lidé již šetřit začínají – buď proto, že jim docházejí peníze, nebo proto, že na položkách, jako jsou energie ad. se šetří obtížně, a tak šetří v jiných oblastech a snaží si utvořit rezervy.
Spotřeba domácností tak již půl roku klesá, přičemž nejvíce lidé šetří na službách. Aktuální situace pak nejvíce dopadá na nízkopříjmové domácnosti, protože drahota pochází z cen, které v podstatě není možné nijak ovlivnit, tedy z nákladů na bydlení, které postupně pohlcují stále větší část rozpočtu domácností.
Někdejší guvernér ČNB Rusnok tak již přímo vyzýval k omezení utrácení a změně spotřebitelského chování a k výdajům jen nezbytně nutným. „Není to populární názor, ale nic jiného než omezit spotřebu nezbývá, my ji omezujeme už kvůli tomu, že nám klesají reálné příjmy, vysoká inflace nás vybízí méně konzumovat, cestovat, protože více budeme platit za bydlení,“ uzavřel Dufek.
