Konec jednorázových plastů v Česku je tu, ke všem zakázaným produktům jsou prý vhodné alternativy

Zdroj: Pxhere

ČESKO – Znečištění oceánů plasty je dlouhodobým problémem, který má negativní dopady i na mořskou faunu. Podle dat Eurostatu každý obyvatel/ka Evropské unie ročně vyprodukuje necelých 35 kg plastového odpadu a za poslední dekádu toto číslo narostlo o čtvrtinu. V roce 2019 pak připadalo na jednoho Evropana jen 14 kg zrecyklovaných plastů, což je jen cca 40 % jeho spotřeby. Není tedy divu, že evropská legislativa požaduje po členských státech implementaci adekvátních předpisů znamenajících omezení, resp. zákaz, užívání plastových výrobků na jedno použití. V Česku k této změně mělo dojít již před více jak rokem, nakonec zákonodárci schválili změnu až nyní. Poté, co projde Senátem a podepíše ji prezident, by měla v platnost vstoupit s počátkem následujícího roku.

Jelikož je nutné, aby české předpisy odpovídaly těm evropským, poslanci de facto odsouhlasili, že již nebude možné užívat např. plastová brčka, kelímky, jednorázové příbory či nádobí. Jedná se údajně o produkty, za něž jsou již na trhu dostupné udržitelnější náhrady – např. brčka lze sehnat nerezová, skleněná, papírová nebo dokonce těstovinová. Problematičtější je naleznout náhradu za plastové kelímky, jejichž užití je obecně jednodušší a levnější. Jako nejobtížnější se pak jeví najít alternativu za kelímky určené na horké nápoje, ty, které byly užívány doposud, byly např. z papíru potaženého voskem či plastem, což jejich recyklaci významně ztěžuje.

Poslanci také rozhodli, že zálohování PET lahví bude i nadále dobrovolné, budou se však muset vyrábět z částečně recyklovaného materiálu. Podíl recyklovaného plastu by do r. 2025 měl činit 25 % a do r. 2030 již 30 %. Kromě toho budou muset být lahve do objemu tří litrů opatřeny pevně připevněnými plastovými víčky. Ministerstvo životního prostředí pak odhaduje, že díky omezení užívání jednorázových plastů bude v Česku ročně užito až o 1,77 mld. plastových věcí méně. „Směrnice (EU) byla přijata za účelem omezení plastového odpadu v mořích,“ uvedla pak ve Sněmovně ministryně životního prostředí Anna Hubáčková (KDU-ČSL).

Jak je to s tříděním odpadu?

Třídění odpadu v Česku stále není tak úplně běžnou praxí, ačkoliv konkrétně v případě PET lahví se daří třídit až jejich 80 %. Problémem však je, že typů plastů je více a ne každý z nich je vhodný ke snadné recyklaci. Nejběžněji užívanými typy plastů jsou polyetylen a polypropylen, dále PET a polystyren. Dochází však k jejich kombinacím, přičemž aby byla možná recyklace, je nutné jednotlivé polymery adekvátně oddělit.

Aby sami spotřebitelé věděli, kam ten který užitý produkt vyhodit, aby bylo možné jej recyklovat, měly by být produkty také příslušně označeny – což se doposud plošně nedělo. I to by však novela zákona měla změnit – výrobci některých produktů tak budou muset spotřebitele informovat, jak vhodně s ním po použití naložit. Stejně tak někteří výrobci budou muset spotřebitele upozorňovat na dostupnost jiných – opakovatelně použitelných – alternativních výrobků (to se bude týkat např. hygienických pomůcek, ale i cigaret s filtry ad.)