Někteří lékaři vyžadují po pacientech tzv. registrační poplatek, dokonce i pravidelně. Nemají na to nárok

Požadování registračních poplatků po pacientech je stále aktuální téma, o čemž svědčí zkušenosti mnoha pacientů. Zpravidla lékaři tyto poplatky vyžadují neoprávněně, nicméně pacient není mnohdy v pozici, kdy by si mohl vybírat. Naopak, mnohdy je rád, že vůbec nějakého lékaře s danou specializací sežene. Tradičně se jedná o gynekologické či stomatologické ordinace, méně často kožní či psychiatrické. Výše poplatků rozhodně není zanedbatelná. V dnešní době, kdy domácnostem skokově rostou náklady na základní životní potřeby, se může lehce stát, že si mnoho pacientů nebude moci dovolit tyto poplatky hradit. Zůstanou tedy méně majetní pacienti bez lékařské péče? Může lékař podmiňovat ošetření úhradou registračního poplatku? Co dělat, pokud se ocitnete v této situaci.

Jak to chodí v praxi

Někteří lékaři vyžadují „pouze“ jednorázový registrační poplatek, a to při přijetí nového pacienta do své péče, což mohu potvrdit ze své osobní zkušenosti. Jeho výše začíná na 500 Kč, avšak pravidlem bývá spíše 1 000 Kč. Ve velkoměstech a žádaných lokalitách spíše více. Zkušenosti ostatních pacientů však ukazují, že někteří lékaři požadují placení tzv. registračních poplatků dokonce každoročně. Poplatek je ze strany lékaře často ústně označován různě, například také jako administrativní poplatek, poplatek na chod recepce či poplatek za nadstandardní služby. Potvrzení mnohdy nedostanete žádné. Jindy doklad obdržíte, a ke svému úžasu zjistíte, že se jedná třeba o smlouvu o poskytnutí sponzorského daru.

Co říká zákon

Dle § 11 odst. 1 písm. d) zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění nesmí lékař přijmout za zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění žádnou další úhradu kromě platby zdravotní pojišťovny. Jinými slovy, když lékař ošetří pacienta v rámci úkonů, které kryje veřejné zdravotní pojištění, nesmí již po pacientovi za tyto úkony chtít žádnou další platbu navíc, protože vše zaplatí zdravotní pojišťovna daného pacienta.

Zdravotní pojišťovny zákon respektují a podporují

K danému problému se vyjadřuje na svých stránkách např. VZP takto:

„Lékař (ani jiný poskytovatel zdravotních služeb) nemůže podmiňovat právo pacienta na zdravotní péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění žádnými registračními poplatky nebo sponzorskými dary a také nemůže od něj za tuto péči požadovat žádnou finanční úhradu.

 Lékař tedy nemá právo vybírat za hrazenou péči registrační poplatky, stejně jako za ni nemůže požadovat platbu nazvanou jako „sponzorský dar“. V případě, že se prokáže, že lékař vybírá finanční částky za zdravotní péči, která je zdravotní pojišťovnou hrazená, jedná se o porušení zákona i ustanovení smlouvy o poskytování a úhradě hrazených služeb. V těchto případech VZP postupuje vůči konkrétnímu poskytovateli zdravotních služeb vždy v souladu s uzavřenou smlouvou a platnou legislativou. Je proto důležité požadovat po lékaři vysvětlení, jaké služby jsou v rámci požadované platby poskytovány a nechat si vystavit účet, v němž bude podrobně uveden rozsah uhrazených služeb.“

Jak se bránit

Pokud odmítnete registrační poplatek uhradit, je možné, že si lékař najde oficiální důvod, proč vás nemůže přijmout, např. plná kapacita. Nicméně podezřelé praktiky je užitečné oficiálně nahlásit. Lékaři určitě nebude příjemné, pokud na něj budou chodit ve velkém stížnosti. Navíc je důležité, aby lékaři věděli, že pacienti jsou o svých právech informováni a nejsou jen v roli obětního beránka. Se svou stížností se můžete obrátit na:

Pokud dojde ke spáchání přestupku, může se stížností zabývat také příslušný krajský úřad.

Kdy lékař požaduje platbu oprávněně

V rozporu se zákonem však není, když lékař požaduje po pacientovi úhradu za péči nehrazenou z veřejného zdravotního pojištění. Může jít např. i o péči, kterou daný lékař nemá nasmlouvánu se zdravotní pojišťovnou.

Lékař by měl mít zveřejněný (vyvěšený) ceník s úkony, které pacientovi pojišťovna nehradí, které si tudíž pacient hradí sám. Klasicky zde patří nejrůznější potvrzení o zdravotním stavu, resp. zdravotní způsobilosti, např. k vydání řidičského průkazu.

 

Může vás také zajímat:

Vyšetření krve. Seznamte se s pojmy, které lékaři běžně používají a my jim jako laici nerozumíme