„Málo se staráš o rodiče. Vydědíme tě!“ Za jakých podmínek tato věta funguje v praxi

Ilustrační foto: pixabay

Péče o nemohoucí rodiče je nejen fyzicky, ale i psychicky velmi náročná. Mnohdy přivádí pečující do situací, které jsou extrémně vyčerpávající a které mnohdy trvají celé roky. Není divu, že celková únava nakonec dolehne na všechny. A tak se často stává, že původně dobré vztahy mezi příbuznými končí rozvratem a výhrůžkami vyděděním. Kdo může být tedy vyděděn a za jakých podmínek?

Nemocný otec a dva synové

„Jsme dva bratři, kteří se starají o nemocného otce. Problém je v tom, že já (Jirka) bydlím v 60 km vzdáleném městě, zatímco můj bratr Karel v těsné blízkosti otce. Původně jsme měli péči rozdělenou tak, že já jsem přijel 2krát v měsíci na sobotu a udělal, co jsem za ten den stihl, např. základní úklid, potřebný nákup a vypral. Karel za ním docházel 1krát týdně. Vozil otce k lékařům a se svou ženou obstarali nákup a základní úklid. Otcův stav se však postupně začal zhoršovat, včetně paměti a objektivního úsudku. Karel se svou ženou museli za otcem začít docházet častěji. Po nějaké době mi bylo řečeno, že když pomáhám tak málo, nemusím pomáhat vůbec, že vše obstarají sami. Takže nyní již dojíždím za otcem pouze na návštěvy. I když nabídnu svou pomoc, povinnosti pro mě žádné nejsou. A pokud něco udělám, jsem zkritizován za to, že jsem to udělal špatně, že oni mají práci zorganizovanou jinak. Při výměně názorů bratr již několikrát nadhodil, že o otce neprojevuji dostatečný zájem a neposkytuji potřebnou pomoc. A že se bude podle toho postupovat v dědickém řízení. Mám obavy, že naráží na vydědění. Uznávám, že se bratr s rodinou stará o otce mnohem více než já, ale copak mě mohou kvůli tomu úplně vydědit?“

Kdo může koho vydědit

Vydědění je v podstatě krajní reakcí zůstavitele (tj. toho, kdo se snaží uspořádat rozdělení svého majetku pro případ své smrti). Otázku vydědění upravuje občanský zákoník, a to zejména v  § 1 642 až 1 653. Jirka se obává, že ho mohou „oni“ – tedy jeho otec a bratr vydědit. Tuto formulaci je potřeba uvést na pravou míru. Jirku může vydědit pouze jeho otec. Bratr Karel nemá oficiálně žádné právo rozhodovat o tom, jak otec naloží se svým majetkem pro případ své smrti a koho vydědí či nevydědí. Neoficiálně může Karel samozřejmě na otce činit psychický nátlak, aby např. sepsal závěť v jeho prospěch, případně nabádat otce k vydědění Jirky.

Důvody pro vydědění

Vydědit někoho však není jen tak. Občanský zákoník vymezuje v § 1 646 konkrétní důvody, kdy to je možné:

  • Potomek zůstaviteli neposkytl potřebnou pomoc v nouzi (nejen finanční, ale např. také zdravotní, bytovou).
  • Potomek neprojevuje o zůstavitele opravdový zájem, jaký by projevovat měl.
  • Potomek byl odsouzen pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o jeho zvrhlé povaze.
  • Potomek vede trvale nezřízený život.
  • Potomek je zadlužen nebo si počíná marnotratně, a to do takové míry, že existuje reálná obava, že se pro jeho potomky nezachová tzv. povinný díl.

Vydědění má svá ALE

Pokud má dojít k vydědění za neposkytnutí potřebné pomoci, pak jsou důležité další okolnosti, např. je-li objektivně v silách potomka pomoc poskytnout. Je pravděpodobné, že potomek bydlící ve vzdálenosti 60 km nemůže z objektivních důvodů poskytovat otci péči v takové míře a rozsahu jako potomek bydlící v jeho těsné blízkosti. O neprojevení zájmu se také nejedná, pokud syn svého otce pravidelně (např. 2krát měsíčně) navštěvuje.

Navíc, pokud potomek pomoc neposkytne či neprojevuje zájem proto, že zůstavitel sám pomoc odmítl či sám neprojevoval zájem o kontakt s potomkem, pak se rozhodně o důvod k vydědění nejedná.

Vydědit Jirku patrně nepůjde

Jirka však pomáhal a pomoc stále aktivně nabízí. Jirka také projevuje zájem a otce pravidelně navštěvuje. Je dobré mít po ruce doklad, který doloží pravdivost tvrzení (např. e-mailovou korespondenci). Pokud by Karel přiměl otce sepsat k prohlášení o vydědění Jirky a ten se bránil oficiální cestou, vydědění by patrně nemělo valné vyhlídky na úspěch. Řešení sporu by navíc značně  zkomplikovalo a zdrželo dědické řízení, takže by s dědictvím po tuto dobu nemohl nakládat žádný ze synů.

Dohoda

Nejlepším řešením z hlediska právního i morálního by byla dohoda mezi oběma bratry, kdy by Jirka nabídl Karlovi, že mu přenechá určitou část svého potenciálního dědictví jako odměnu za větší péči o otce. Otec by pak mohl dle návrhu svých synů sepsat závěť, a tím ukončit spory v rodině.