ČESKO – Válka na Ukrajině má celou řadu různých dopadů, jedním z nich pak je nárůst cen energií a v důsledku také zisků energetických společností. Není tedy divu, že vláda zvažuje, zda tyto zisky nepodrobit zdanění, či společnosti, které (ne vlastní zásluhou) nyní ze situace profitují, nějak jinak nezapojit do pomoci domácnostem, jež se s nárůstem cen za energie intenzivně potýkají.
Jen za první pololetí vykázala polostátní energetická skupina ČEZ čistý zisk ve výši přesahující 33 miliard, což je o 32 miliard více než před rokem a jedná se zároveň o trojnásobek zisku společnosti za celý loňský rok. Důvodem je samozřejmě enormní růst cen elektřiny na velkoobchodních trzích, což ostatně potvrdil i mluvčí ČEZu. Vládní koalice se tedy shoduje, že firmy vyrábějící elektřinu se budou muset o mimořádné zisky podělit. Politici uvažují buď o speciální dani z navýšení zisku, nebo o speciálních platbách, které by se týkaly všech energetických firem. Jednou z možností je i zavedení tzv. sektorové daně – výnosy z ní by pak sloužily na pomoc lidem s vysokými cenami energií. Sektorová daň by se měla týkat zisků, na nichž samy společnosti, energetické firmy, nemají vlastní zásluhu. Na konkrétní podobě návrhu se ale zatím koaliční strany neshodly.
Nejasná a sporná sektorová daň
Různých návrhů, jak by případná sektorová daň mohla vypadat, existuje řada, a ve finále bude stěžejní, jaká by případně měla být její konkrétní podoba. V podstatě je to ale zavedení progrese na daň z příjmu firem, nemusí se přitom jednat jen o firmy zaměřující se na oblast energetiky, ale může jít i o bankovní sektor, firmy různé velikosti apod. Aktuálně se pak uvažuje spíše o mimořádné dani – je totiž třeba brát v potaz, že trvá-li opatření delší dobu, firmy zdanění časem promítnou i na své odběratele. V případě zavedení speciální daně tedy bude záležet na tom, jak dlouho bude trvat, čeho se bude týkat a v jaké výši bude stanovena.
Postoj k zavedení sektorové daně, ale i k jakémukoliv dalšímu typu potenciálního zdanění, není jednotný ani v rámci vládní koalice a ani uvnitř jednotlivých stran. Velkým odpůrcem je především ODS, která má ve svém volebním programu uvedeno, že nebude lidem zvyšovat daně. Zatímco premiér Petr Fiala na konci července řekl, že se poslanci shodli na možném speciálním odvodu, který by mohl mít formu daně či odvodu, a uvnitř koalice panuje shoda, že nějakou formu solidarity je nutné dočasně zavést, další straníci podobným plánům příliš nakloněni nejsou. „Není to optimální hospodářsko-politické opatření, ale je to opatření populistického charakteru,“ shrnul tak přímo Jan Skopeček.
Stěžejním problémem tedy je, že konkrétní podoba návrhu zatím není jasná. Podle zástupců KDU-ČSL je ale právě nyní vhodná doba pro to začít se o sektorové dani bavit. „Dle mého názoru nadešel čas říct si, jestli by firmy, které nyní mají neočekávaný zisk a těží z externího šoku, neměly být zatíženy touto daní. V KDU-ČSL si uvědomujeme nastalý externí šok v podobě zdražování, inflace, proto je třeba myslet na solidaritu. Jsou tu domácnosti, které to vše neúměrně zatíží, proto bychom měli mít na příjmové stránce rozpočtu takové zdroje, které by tento mimořádný stav pomohly vyřešit,“ shrnul Miroslav Zborovský (KDU-ČSL).
Jestli nakonec některé z opatření bude uvedeno do praxe, zatím jisté není. Faktem ale je, že ministerstvo financí již muselo navýšit schodek rozpočtu na 350 mld. korun, tyto schodky není možné dlouhodobě udržovat a jedinou cestou je nějak příjmy státu zvýšit. Možností je samozřejmě řada, ale konkrétně některá z forem sektorové daně (kterou již mj. zavedla i Velká Británie) se dle odborníků jeví jako poměrně relevantní možnost.