Na torzu výrazného hřebene z pískovce, asi hodinu cesty od Cvikova v Libereckém kraji, ale utopená v lesích Lužických hor, se rozkládá zřícenina hradu Milštejna. Dnes je toto místo tak klidné a liduprázdné, že si lze jen těžko představit, jak zde bývalo rušno v době vrcholné těžby pískovce.
Historie
Název hradu Mühlstein (počeštěný na Milštejn) připomíná, že se zde vyráběly mlýnské kameny a také dělostřelecké koule. Ostatně kvalitní křemenný pískovec se v lokalitě těžil zřejmě ještě před vybudováním opevněného sídla. Ani stavba hradu těžbu nezastavila.
Přesné datum vzniku hradu není známo. Archeologové odhadují jeho založení na druhou polovinu 13. století či na počátek 14. století. Založen byl na ochranu zemské stezky z Lipé do Žitavy. První písemná zmínka pochází z roku 1343, přičemž prvním známým majitelem byl Jindřich Berka z Dubé. Po jeho smrti roku 1404 se hradním pánem stal jeho syn Hynek Dubský, který se jako první z Berků psal jako Hynek z Milštejna. Po něm se stal majitelem panství jeho stejnojmenný syn, který však bydlel v České Lípě, na Milštejně jen zanechal posádku. Zbrojnoši, kteří zde sídlili, doprovázeli kupce na cestě z Žitavy do Prahy, ovšem také vybírali mýtné. Roku 1456 byl hrad dobyt Lužickým vojskem, ale lze říci, že 15. století obecně pro něj znamenalo dobu rozkvětu.
Panství i s hradem nadále měli v držení Berkové z Dubé, roku 1532 se Zdislav Berka z Dupé a Lipé rozhodl odejít do Zákup a z nich pak spravoval Milštejn i okolí. Koncem 16. století zde ještě bylo vybavení, ale opuštěné sídlo již začalo chátrat. Kolem roku 1590 tu zůstal jediný strážný a v roce 1634 bylo sídlo poničeno švédským vojskem generála Bannera.
Hrad měl původně dvojdílnou dispozici, dnes tu můžeme vidět torzo skalního hřebene se zbytky původního zdiva.
Těžba
Když byl hrad opuštěn, lom na těžbu pískovce zasáhl i do hradního podloží, což nebylo právě bezpečné. Navíc těžba způsobila faktický zánik hradu. V letech 1665 – 1689 za knížete Julia Františka ze Zákup těžba vrcholila, a kníže dal dokonce zbořit velkou hradní věž, aby padající zdivo nezranilo lamače. Druhá věž spadla sama v roce 1726. Po roce 1873 si lom pronajali bratři Israelové z Drážďan. Roční produkce byla až 600 mlýnských kamenů, které putovaly hlavně do Ruska, Skandinávie a Německa. Těžba byla ukončena v roce 1910 vytěžením pískovce, několik nedokončených mlýnských kamenů po okolí najdeme dodnes.
Pověsti
Jak již bylo zmíněno, v jisté době zbrojnoši na hradě střežili bezpečnost kupců, kteří putovali hlubokými lesy. Hrad uprostřed těžko prostupných hvozdů ale chátral a lákal více než ochránce bezpečí podivné existence. Jednoho italského dobrodruha, který se zde ocitl, zchátralý hrad natolik zaujal, že se tu prý rozhodl schovat poklad – a ten měl mít velikánskou cenu. Tento dobrodruh si sice zaznamenal polohu, ale nejisté poměry v Čechách mu už nedovolily poklad vyzvednout. Vyprávělo se, že poklad by měl být na tři kroky od místa, kde je na skále vytesán křížek a trojúhelník s kruhem uprostřed.
Existoval ale poklad vůbec? V německém opisu údajného latinského listu z roku 1596 jakýsi Benedictus Chirocensis sděluje svému bratrovi, kde na Milštejně poklad najde. Takže kdoví?
K hradu se vztahuje řada dalších pověstí, jedna je však záhadná – jedná se o tajuplné podzemní chodby, které prý vedou až na hrad Tolštejn. Vstupovat by se do nich mělo jeskyněmi. Suťová jeskyně na Milštejně je dlouhá asi 40 metrů a má hned několik vchodů. Vchody do jeskyní jsou jištěny mříží, záhadou se tak mohou zabývat jen netopýři.
