Nedůvěra vládě vyslovena nebyla – dle očekávání

Zdroj: online vysílání

ČESKO – Poslanci (navzdory snahám opozice) vyslovili vládě Petra Fialy svou důvěru. Debata byla dlouhá, ale její výsledek předvídatelný, a to vzhledem k silné koaliční většině 108 hlasů, kdy všechny vládní subjekty již předem deklarovaly podporu vládě. I proto bylo nepravděpodobné, že by pokus o vyslovení nedůvěry byl úspěšný.

Tak trošku (zbytečné) rétorické cvičení

Hlasování o vyslovení nedůvěry vládě vyvolala opozice, a to mj. i z důvodu kauzy okolo (již někdejšího) šéfa civilní rozvědky Mlejnka. Nejednalo se však prý o jediný důvod, proč byl podnět podán, dále chtěli opoziční poslanci řešit energetickou krizi, jelikož dle jejich názoru vláda přichází s nedostatečnými řešeními. To pak dle lídrů opozice byly dostačující důvody k vyslovení nedůvěry. Analytici však celé jednání hodnotí spíše jen jako rétorické cvičení s předem jasným výsledkem.

„Hlasování o nedůvěře je zbraň, kterou užívá opozice a kterou jí nabízí Ústava. Je to nástroj, jak se zviditelnit a dostat se do centra pozornosti,“ uvedl tak např. politolog Lubomír Kopeček z Fakulty sociálních studií Masarykovy univerzity s tím, že související konstrukce české Ústavy není úplně šťastná. „Je tu řada evropských zemí, které rozumně tento institut spojují s něčím dalším, typicky s tím, že opozice musí nabídnout svoji vlastní vládní alternativu, o které se hlasuje. Nazývá se to konstruktivní vyjádření nedůvěry vládě, což limituje nadužívání podobného hlasování,“ vysvětlil také. Česká ústava ale nevymezuje důvody k vyvolání diskuse a vyvolání hlasování o vyslovení nedůvěry vládě je tak spíše mediální zbraní a protestním hlasováním proti vládě. To pak potvrzuje i fakt, že všechny tyto pokusy v novodobé české historii skončily (kromě jediného v roce 2009, kdy padla Topolánkova vláda, proti níž hlasovali i koaliční poslanci) neúspěchem. Vyslovit nedůvěru vládě se přitom opozice pokusila již šestnáctkrát, nejčastěji pak v případě kabinetů, v jejichž čele stála ODS.

Babiš: Bezradná vláda, která lže

Ještě před zahájením celého jednání pak lídr hnutí ANO, Andrej Babiš, uvedl, že je vláda „bezradná, neschopná, má slabého premiéra, je postavena na organizovaném zločinu, lidem lže, neplní sliby a stát se jí rozpadá pod rukama.“ Dle jeho slov pak kvůli naprosté nečinnosti vlády hrozí Česku energetický armagedon, zhroucení ekonomiky a sociální nepokoje. Jeho spolustraníci se pak vyslovili také pro odvolání ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) a také ministra průmyslu a obchodu Jozefa Síkely (nestr. Za STAN). Někdejší ministryně financí, Alena Schillerová, pak poznamenala, že je samozřejmě jasné, že hlasování skončí neúspěchem jeho iniciátorů. „Je jasné, že prohrajeme, kapři si rybník nevypouštějí, vědí, že tam jsou naposledy. Každý poslanec ale bude muset říct pro, nebo proti důvěře a občané to bedlivě sledují,“ shrnula. To podle lídra druhého opozičního hnutí SPD, Tomia Okamury, by měla vláda rovnou hned sama odstoupit a měly by se konat nové volby. Význam jednání však okomentoval i premiér Petr Fiala (ODS) s tím, že vlastně neví, komu celá diskuse pomůže.

Jednání s (předem) jasným výsledkem

Než se poslanci dostali k samotnému hlasování o vyslovení nedůvěry vládě, debatovali více jak 20 hodin. Nejprve vystoupili lídři opozice, následoval je premiér Fiala a ministr vnitra Rakušan. Zatímco opozice opakovala stále totéž a projevy jejích zástupců se točily kolem korupce, Petra Mlejnka a energetické krize, zástupci vlády naopak vyzdvihovali své úspěchy a představili plány do budoucna. Až nad ránem se dostali na řadu řadoví poslovi v rámci rozpravy, která byla ukončena až kolem dnešní deváté hodiny ranní.