Alžběta (Eliška) Pomořanská – čtvrtá manželka Karla IV. vynikala nejen tvrdohlavostí, ale i mimořádnou fyzickou silou

Alžběta Pomořanská - část busty. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Vzpomínáte si na film Noc na Karlštejně? Královnou s neobvyklou silou, kterou hrála Jana Brejchová, byla právě Alžběta Pomořanská.

Velkolepá svatba

Dne 21. května 1363 si v Krakově bral sedmačtyřicetiletý císař Karel IV. za svou čtvrtou manželku šestnáctiletou Alžbětu (Elišku) Pomořanskou. Byla to dcera vévody Bogislava V. Pomořanského a Alžběty, dcery polského krále Kazimíra. A nevěsta prý nejenže vynikala statnou a urostlou postavou, ale také tvrdohlavostí. Svatební obřad, který se konal na královském zámku Wawel, byl neobyčejně slavný a honosný, účastnila se ho také řada evropských vládců.

Jako ostatně všechny Karlovy sňatky, byl i tento uzavřen z politických důvodů. Navíc se jím Karlovi bez boje podařil rozbít protilucemburskou opozici vedenou Rudolfem IV. Habsburským, uherským Ludvíkem, ale právě i polským králem Kazimírem a vévodou Bogislavem.

Mimořádná žena

Mladičká Alžběta měla nejen ráznou povahu, ale – a v tom si film nevymýšlí – i mimořádnou fyzickou sílu. Ohýbala například podkovy a svojí silou měla předčít i nejsilnější muže. Karel ji mnohokrát požádal, aby pro obveselení panstva předvedla, jak trhá meče a nože.

Českou královnou byla Alžběta korunována necelý měsíc po sňatku, 18. června 1363. V tomto směru je zajímavostí, že dva dny před manželkou nechal císař jako dvouletého korunovat synáčka Václava z předchozího manželství. Zajistil tak právní nezpochybnitelnost Václavova nástupnictví a vyloučil případné nároky na trůn ze strany potomků nové královny, tak moc Václava zbožňoval.

Ze tří předchozích manželství Karla vzešlo pět dětí. A opět můžeme vidět, že Alžběta byla skutečně zdatnou ženou – ze svazku s ní se totiž císaři narodilo v letech 1366 – 1377 hned šest potomků.

Potomci

Jako první se narodila dcera Anna, která byla později provdána za anglického krále Richarda II.

Roku 1368 se narodil Zikmund, který byl uherským králem, ale také králem římským a císařem, nakonec ovšem také králem českým. Jeho narození jeho otec neprožíval již tak intenzivně jako u syna Václava, ale hned mu zato vyhlédl nevěstu, a tak jej již tři dny po narození zaslíbil Kateřině Hohenzollernské. Jak víme, ke sňatku nedošlo – Kateřina vstoupila do kláštera.

Následoval syn Jan, pozdější kníže Zhořelecký. V roce 1372 porodila Alžběta třetího syna jménem Karel, ten však zemřel již v roce 1373. Ještě v tom roce porodila dceru Markétu, později provdanou za Jana III. z Hohenzollernu. Posledním dítětem byl Jindřich, který se narodil roku 1377, tedy rok před Karlovou smrtí. Jindřich však zemřel již následujícího roku.

Císařovnin vztah s nevlastním synem

Alžběta byla jediná z manželek Karla IV., která byla korunována v Římě císařovnou. Stalo se tak 1. listopadu 1368, a to z rukou papeže Urbana V.

Jak Karel miloval syna Václava, tak Alžběta pochopitelně prosazovala svého prvního syna Zikmunda. Nedokázala se vyrovnat s jeho zdánlivě druhořadým postavením, ostatně se svým nevlastním synem Václavem nevycházela dobře. Václav byl rozmazlený a choval se povýšeně. Už jako dítě například požadoval volně disponovat s dědictvím po matce.

Sám Zikmund na Václava žárlil, na což mohla mít ale vliv právě jeho matka.

Karlova smrt

29. listopadu 1378 zemřel Karel IV. Příčinou jeho smrti byl prudký zápal plic.

Při smutečním obřadu byla prý jedenatřicetiletá císařovna-vdova velmi smutná, takže nebyla schopna ani odložit na oltář v chrámu sv. Víta korunu, kterou měla na hlavě. Musela jí pomoci královna Johanna, manželka Václava IV.

Alžběta přežila manžela o patnáct let. Pro smrti Karlově se cítila odstrčená a přes svou velkou energii nemohla zastavit rostoucí rozpory mezi Václavem a Zikmundem, kterého se po zbytek života snažila všemožně podporovat.

Alžběta umírá

Zemřela 14. února 1393 v ústraní v Hradci Králové a byla pohřbena v královské hrobce chrámu sv. Víta po boku svého manžela.