V poklidném bavorském Rosenheimu začal v roce 1967 neuvěřitelně řádit jakýsi poltergeist. Všechny příhody se odehrály v advokátní kanceláři pana Adama v Königsstrasse 13.
Jak to začalo
Začalo to poruchami telefonu. Spojení bylo občas zničehonic přerušeno, a někdy zas zvonily všechny čtyři aparáty najednou, aniž se někdo ozval. Pošta celé zařízení vyměnila a instalovala měřicí přístroj. Ten napočítal tucty telefonátů, které se nikdy neuskutečnily. Časové znamení bylo během pěti týdnů zapnuto téměř šestsetkrát, ačkoliv kotouč číselníku byl uzamčen a klíč měl pouze advokát.
Dne 20. října zhasla všechna svítidla v úřadu s hlasitým třesknutím. Každá neonová trubice byla pootočena o devadesát stupňů a kontakt byl přerušen. Elektrikář trubice vyměnil. Zrovna když chtěl složit svůj žebřík, zase to třísklo. Trubice se znovu otočily.
Výzkum
O případ se začal zajímat profesor, který zkoumal parapsychologii ve Freiburgu, Hans Bender. Když se dostavil, stál najednou 180 kilogramů těžký dubový stůl uprostřed místnosti a nikdo nevěděl, jak se tam dostal. Bender přišel v doprovodu dvou fyziků z Institutu Maxe Plancka pro fyziku v Mnichově. Specialisté přinesli vlastní zkoušečky a Bender instaloval kamery a magnetofony. Hned na začátku šetření napadlo Bendera, že mimořádné jevy nastaly jen tehdy, když byla v domě advokátova devatenáctiletá sekretářka Annemarie Schaberl.
Annemarie
Bender se proto soustředil na mladé děvče a pořídil nevídané snímky. Zachytil na filmovém pásku, že stropní lampy se pootáčely sem a tam, jakmile do úřadovny vstoupila zmíněná dívka. Natočil také fakt, že obrazy se otáčely na stěně o 360 stupňů.
Brzy měl vedle filmových a zvukových záznamů pohromadě i na 40 svědeckých výpovědí, jež nepochybně dokazovaly, že jde o psychokinezi. Pod tímto pojmem rozumíme psychické působení na materiální objekty. Schopnosti tohoto druhu má jen velmi málo lidí. A i oni se také jen málokdy vědomě do podobných experimentů angažují.
Benderovo šetření ukázalo, že Annemarie má za sebou osobní krizi. Byla zasnoubena s elektroinženýrem, který jí však dal nedávno na srozuměnou, že se s ní oženit nehodlá. To odmítnutí vyvolalo u Annemari emocionální krizi, která jej psychokinetické schopnosti posílila.
Annemarie dostala výpověď a od té chvíle probíhala advokátní praxe v klidu. Ale pro Annemarie začala doba velkého trápení. Ztrácela jednu pozici za druhou. Buď se stalo něco opravdu mimořádného, nebo někdo na ni sváděl něco nepochopitelného.
Teprve když se přestěhovala do Mnichova, rozruch kolem její osoby ustal. V anonymitě velkoměsta mohla konečně najít klid.