Jaké budou ceny energií po jejich zastropování a z čeho vláda pokryje související náklady?

Zdroj: online vysílání

ČESKO – Vzhledem k nestabilnímu (či přímo nefunkčnímu) trhu s energiemi přišla vláda po sílící kritice s návrhem na zastropování cen elektřiny a plynu. Kolik by tedy měly domácnosti v průměru měsíčně platit a z čeho vláda bude vyrovnávat finanční rozdíl?

O zastropování cen vláda rozhodla na počátku týdne, o souvisejících krocích – stejně jako o finálním schválení návrhu – samozřejmě bude ještě jednat Sněmovna. Jelikož vládní koalice má ale pohodlnou většinu, všeobecně se předpokládá, že návrh bude schválen. V základu pak počítá s tím, že cena elektřiny pro domácnosti a menší firmy bude činit maximálně 6 Kč/kWh a cena plynu 4 Kč/kWh. Opomenout ale nelze fakt, že celková cena za energie je tvořena dvěma částmi: kromě samotné ceny elektřiny/plynu je nutné připočítat ještě poplatek za distribuci či provoz sítě. U plynu pak tedy tvoří regulovaná část pětinu ceny, u elektřiny cca třetinu.

Plánované zastropování (vztahující se na všechny maloodběratele) ovšem složku zahrnující související poplatky nezohledňuje, takže výsledná cena elektřiny tak může být až 9 Kč/kWh. Měsíční platby domácností by ale dle vládních odhadů neměly v případě průměrných spotřeb (3 mWh/rok v případě elektřiny a 9 mWh/rok v případě plynu) překročit 2 300 Kč (elektřina) a 2 800 Kč (plyn). Jak potom vysvětlil ministr práce a sociálních věcí Marian Jurečka (KDU-ČSL), „domácnosti o nic nebudou muset žádat, to je garance, která bude propsána do toho, jak obchodník promítne tu cenu vůči zákazníkovi.“

Nutné (sporné) opatření

„Tohle opatření vlády znamená, že nikdo nebude platit za elektřinu a plyn násobky toho, co platil doposud. Je pevně stanovený strop a jasná garance maxima, kam se cena může dostat,“ uvedl pak v dané souvislosti premiér Petr Fiala (ODS). Podle vicepremiéra a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN) by v případě, kdyby vláda k pojednávanému opatření nepřistoupila, hrozilo, že by lidé čelili cenám energií v takové výši, že by mohl nastat společenský rozvrat. Vláda zároveň ubezpečuje, že nedostatek plynu Česku nehrozí, plynové zásobníky jsou nyní plné z 85 %, což je cca třetina celkové roční spotřeby země.

Vládní návrh budou ještě projednávat poslanci, opozice již předem deklarovala, že program schůze podpoří, ale k plánovaným opatřením má výhrady – dle ní měl totiž kabinet mj. stanovit cenový strop dříve a nižší. „Vláda měla postupovat tak, že se sníží ziskovost energetických společností, což by snížilo ceny,“ uvedl např. někdejší ministr průmyslu a obchodu za hnutí ANO Karel Havlíček. Se svými vlastními návrhy chce přijít i SPD. Naopak vládní návrh podpořil prezident Miloš Zeman. „Sdílím názor, byť to jiní kritizují, že limit 200 euro za jednu megawatthodinu je vcelku přiměřený,“ shrnul.

Zastropování cen dle ministra financí Zbyňka Stanjury (ODS) vyjde na cca 132 mld. Kč. Vláda počítá s tím, že zvýšené náklady pokryje ze zvýšené dividendy státních podniků, z tzv. válečné daně a přebytků výnosů z prodeje emisních povolenek.