Svatá Ludmila – jedna z našich nejoblíbenějších světic byla uškrcena vrahy, které poslala její snacha

Svatý Václav a svatá Ludmila. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Dnes slaví svátek všechny Ludmily. Vzpomeňme také na jednu z našich nejoblíbenějších světic. Její životní příběh výrazně překračuje časové vymezení dané léty jejího života: 860 – 921.

Rodina

Ludmila se narodila roku 860 jako dcera Slavibora, knížete z Pšova, přitom Pšov bylo staré označení pro Mělník. V roce 874, tedy jako čtrnáctiletá, byla provdána za Přemyslovce Bořivoje. A hned roku 875 se manželům narodil syn Spytihněv. Stala se tedy matkou na dnešní poměry velmi brzy, na tehdejší dobu to ale nebyla až taková výjimka. Během 14 let manželství se knížecímu páru narodilo šest dětí – tři synové a tři dcery – jménem ale známe pouze nejstarší dva syny: tedy Spytihněva a Vratislava. Oba se stali knížaty a osud tomu chtěl, že jejich matka oba přežila.

Přijetí křesťanství

Klíčovou událostí v jejím životě bylo přijetí křesťanství. Bořivoj byl pokřtěn na Moravě přímo slovanským věrozvěstem Metodějem a podle legend měl Metoděj později pokřtít i Ludmilu. Důsledky tohoto aktu byly pro ně velmi významné: umožnilo to Přemyslovcům získat politickou převahu nad ostatními kmenovými knížaty v Čechách. Byl také založen kostel P. Marie a stavbu kostela následovala stavba hradu, Ludmila tedy byla u počátků Pražského hradu. Tehdy to však byl jen malý hrádek.

Boj o udržení země

Kníže Bořivoj zemřel v pouhých 36 letech a nezanechal dospělého nástupce. Jak se zdá, taktický postoj Ludmily vůči mocnému Svatoplukovi na východě, stejně tak také vůči franckým vládcům na západě, znamenal mnoho – Bořivojova snaha byla uchována a jeho synové mohli na ni navázat. A tak se roku 894 ujal vlády Spytihněv. Ovšem Ludmila neodešla do ústraní, jako bylo u vdov obvyklé, sledovala spíše vládu svých synů.

Roku 915 zemřel Spytihněv a knížetem se stal jeho mladší bratr Vratislav, tehdy již ženatý s Drahomírou z rodu Stodoranů. Na světě byl již také jejich nejstarší syn Václav, kterého následoval druhý syn, Boleslav. Kromě toho se jim narodily ještě čtyři dcery, jménem však známe pouze Přibyslavu.

Drahomíra a Ludmila

O Vratislavovi a jeho vládě se nám dochovalo jen minimum zpráv, padl zřejmě v bojích s Maďary. Ale ještě když žil, byl jeho syn Václav vychováván na dvoře své babičky, tedy Ludmily. Vztahy mezi Ludmilou a Drahomírou se začínaly vyostřovat, koneckonců obě byly silnými ženami. Vypadá to, že Ludmila měla na své straně mocné muže, protože po smrti Vratislava Drahomíře odňali oba její syny a svěřili jejich výchovu Ludmile. To bylo jistě poněkud neobvyklé.

Vražda na Tetíně

A znamenalo to více, než jen výchovné působení na vnuky. Jelikož se měli stát knížaty, vedlo to i k poručnické vládě v zemi. To bylo pro Drahomíru velmi ponižující, a tak se stalo, co se stalo – 15.  září 921 byla kněžna Ludmila uškrcena na Tetíně. Vrahy byli Tunna a Gommon, patrně Varjagové z družiny kněžny Drahomíry. Ke svému činu použili šálu, která se stala také symbolem svaté Ludmily.

Po Ludmilině smrti následovala vláda Drahomíry, pak se ujal vlády kníže Václav, ale vliv jeho babičky byl hodně patrný. Roku 925 nechal přenést Ludmiliny ostatky do Prahy, do kostela sv. Jiří poblíž knížecího sídla.

A legendy zaznamenaly řadu zázraků: nad hrobem se objevovala tajemná světla, nemocní se v jeho blízkosti uzdravovali, slepí znovu viděli, chromí mohli chodit. Již v průběhu 11. století byla Ludmila považována za svatou. V roce 1143 nebo 1144 kardinál Guido de Castello (pozdější papež Celestýn II.) potvrdil úctu ke sv. Ludmile, a tyto roky jsou tak brány jako oficiální roky jejího svatořečení.

Je vyobrazována v dlouhém knížecím šatu s hlavou pokrytou závojem, v ruce drží šálu, závoj nebo provaz. Často bývá vyobrazena i se sv. Václavem. Je ochránkyní všech vinařů, babiček, matek a rodin. Je nazývána i jako „matka české země“.