Většina začínajících učitelů chce ve školství setrvat, a to i navzdory nízkým platům

Zdroj: Pexels/Max Fischer

ČESKO – Práce v pedagogických profesích je obecně dlouhodobě diskutována, a to nejen vzhledem k její náročnosti a vysokým odborným nárokům, ale také vzhledem k tomu, nakolik jsou všechny tyto aspekty zohledněny ve výsledném ohodnocení. Není tedy divu, že celá řada škol se potýká s nedostatkem pedagogů – starší generace totiž postupně odchází do důchodu a mladí učitelé často záhy po nástupu raději profesi z celé řady objektivní důvodů opouštějí. Poměrně odlišný náhled na realitu ale nabízí nejnovější rozsáhlé šetření iniciované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) a Národního institutu pro výzkum socioekonomických dopadů nemocí a systémových rizik (SYRI).

Výzkum, který jde s výsledky „proti proudu“

Šetření se zúčastnilo 1 693 mladých učitelů, a jak výsledky naznačují, dvě třetiny z nich jsou ve školství spokojeny a i v horizontu následujících pěti let se vidí za katedrou. Lze tedy říci, že začínající učitelé se své profesi chtějí věnovat i v budoucnu, a to navzdory nízkým platům a novým nárokům kladeným na výkon profese třeba i v souvislosti s pandemií covidu-19 a výukou na dálku. „Drtivá většina pedagogů, kteří svou kariéru zahájili právě v těchto obtížných letech, hodlá setrvat v profesi i za rok, tři ze čtyř učitelů se vidí ve třídách i za pět let. Jedná se o závěry, které jsou v rozporu s běžně reprodukovaným obrazem velké fluktuace absolventů učitelských oborů,“ shrnula tak Zuzana Šalamounová, jež působí v SYRI a také jako proděkanka pro studium učitelských programů a celoživotní vzdělávání. Překážkou pro zmiňované dvě třetiny pedagogů není ani fakt, že jejich nástupní plat se pohybuje v řádu 30 tis. Kč/měs., což je částka, která k jinak „průměrnému“ platu učitelů (zohlednit je však vždy nutné místo a délku praxe), jehož hodnota se blíží ke 46 tisícům, zdaleka nedosahuje.

Podle Šalamounové tak hlavním faktorem, který stojí za tím, že mladí pedagogové plánují svou profesi vykonávat i nadále, stojí i určitá společenská prestiž povolání a jeho smysluplnost. „Dlouhodobě víme, že profese učitele má vysokou společenskou prestiž. Začínající učitelé téměř ve sto procentech navíc tvrdí, že jejich profese je celospolečensky důležitá a smysluplná, takže netrpí pocitem, že dělají něco, co nemá význam. Tento pocit mají i v době, kdy začínají, což je období velmi náročné,“ shrnula pak přímo Šalamounová. Naprostá většina začínajících učitelů je zároveň přesvědčena o tom, že mohou v pedagogické praxi využívat všechny své silné stránky, což je dle Šalamounové také důležitý poznatek v souvislosti se spokojeností s profesí.

Když vlastně nejde o peníze

Výzkum zároveň poukazuje na fakt, že finanční ohodnocení ve spokojenosti s výkonem práci učitele zase tak významnou roli nesehrává. Zatímco třetina dotazovaných vnímá své ohodnocení neutrálně a druhá třetina si myslí, že plat je adekvátní, pouze třetina respondentů není s výší své výplaty spokojena. V obecné rovině pak platí, že hlavní motivací začínajících učitelů spíše peníze nejsou. Pravdou ale je, že především v minulých letech průměrné platy učitelů postupně rostly, a to až ke zmiňované částce 45 835 Kč (což je ve srovnání s celostátní průměrnou mzdou o cca 21 % více).