Předtuchy: Neštěstí v Aberfanu nějak vytušila řada lidí, nic to však nebylo platné

Pamětní deska v Aberfanu. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Lidé mají obvykle pět smyslů. Lidský mozek je však samá hádanka… A tak ESP (Extra Sensory Perception) je zkratka pro mimosmyslové vnímání, tedy pro všechno to, co našimi normálními pěti smysly vnímat nemůžeme.

Prekognice katastrofy

Pozoruhodnou formou ESP je „předvídání“ událostí – prekognice. Už celá tisíciletí se lidé setkávají v legendách s početnými doklady svědčícími pro jasnozření. V poslední době jsou o tom k dispozici dokonce odborné zprávy.

Zvláštním případem masové prekognice byla katastrofa, jež vešla do dějin jako aberfanská. Dne 21. října 1966 se sesula v hornické obci Aberfan v Walesu mohutná halda uhlí a pohřbila školu. Zahynulo tenkrát 116 dětí a 28 dospělých. V následujících dnech vyšlo najevo, že několik dětí a mnoho dalších lidí v Anglii tuto tragédii předvídalo.

Doklady

Britský specialista J. C. Barker shromáždil k tomuto případu pětatřicet takových dokladů. Kupříkladu žena, která o tragédii hovořila před katastrofou, měla vizi, že vidí školní budovu v malé vesnici, potom horníka a pak lavinu uhlí, jež se valí z hory. Mohutné masy uhlí pohřbily malého chlapce. Pak uviděla horníky a připadalo jí, že malý chlapec byl snad zachráněn. Vedle něho stál muž záchranné služby, který měl na hlavě zvláštní čepici.

Dále událost viděla více než tři sta kilometrů jižně od Aberfanu, v Plymouthu, jistá žena – a vyprávěla o tom před šesti svědky v kostele. A ráno před katastrofou o tom vyprávěla i sousedce. Asi o 45 minut později došlo k neštěstí.

Jiná žena, v Sidcupu u Kentu, vyprávěla několika přítelkyním sedm dní před katastrofou sen, který se jí zdál. Byl o neštěstí, k němuž mělo dojít ve vsi, u níž se dobývá uhlí. Byl tam dům plný dětí. Celé hory uhlí a vody se řítily do údolí a pohřbily dům. Výkřiky všech kolem byly prý tak skutečné, že se sama probudila ze snu vlastním křikem.

Jedno dítě, které také přišlo při katastrofě o život, vypravovalo rodičům sen, který mělo dva dny před neštěstím. Zdálo se mu, že jde do školy. Ale škola nikde nestála. Padlo na ni cosi černého. A pak mělo dítě před rodiči říci, že se smrti nebojí.

Proč utíkal ven?

Příkladů předtuchy (někdy stačí nedobrý pocit, že by se něco mohlo stát) znají lidi, zabývající se ESP, plno. Kolem 30. července 1963 si Royce Wigth z Miami jako obvykle po obědě lehce zdříml. Najednou se probudil a o překot prchal z domu, aniž by věděl proč. O několik vteřin později se na střechu zřítil 12 metrů vysoký a tři tuny vážící betonový sloup, prorazil ji a celou tíhou dopadl na pohovku. Tedy přesně tam, kde si Royce po obědě pravidelně schrupnul.

Našly se stovky potvrzených zpráv, podle nichž překvapivé předtuchy zachránily život.