V Česku vzniká Národní ústav pro výzkum rakoviny, slibuje lepší diagnostiku a léčbu nádorových onemocnění

ČESKO – Každoročně je v České republice diagnostikováno téměř 60 tisíc zhoubných nádorů a cca 28 tisíc lidí tomuto onemocnění také podlehne. Nádory pak platí – hned po onemocněních srdce a cév – za třetí nejčastější příčinu úmrtí u nás. Není tedy divu, že vědecká obec nyní spojuje své síly a za masivní finanční podpory ve výši cca 1,4 mld. Kč ze strany Evropské unie v Česku vznikne Národní ústav pro výzkum rakoviny. Podle hlavního koordinátora projektu, jímž je Aleksi Šedo, se tak jedná o jeden z největších projektů akademické onkologie.

„Výzkum v onkologii je velmi důležitý, veřejnosti je také třeba opakovat, že nádorové onemocnění je dnes velmi dobře léčitelné a polovina pacientů se právě díky výzkumu zcela vyléčí,“ shrnul základní tezi, která za vznikem projektu stojí, jeho lékařský ředitel Marián Hajdúch. Dle jeho slov je navíc třeba, aby se o nádorových onemocněních více hovořilo a lidé díky tomu vedli v patrnosti nutnost absolvovat screeningové prohlídky, ale třeba i důležitost zdravějšího životního stylu.

Z laboratoře do praxe

V rámci celého projektu, který bude tvořen trojicí klíčových pracovišť v Praze, Brně a Olomouci, se spojí také jedenáct renomovaných institucí a stovky vědců, jejichž hlavním cílem je, aby se výsledky jejich laboratorní práce co nejrychleji a nejlépe dostávaly do praxe – právě v případě léčby nádorů totiž platí, že nejen včasná diagnostika, ale také různé nové formy léčby mohou výsledky významně zlepšit. Vytvoření rozsáhlé databáze vzorků tedy mj. může posloužit pro léčbu rychlejší a efektivnější. Komplexní zlepšení a koordinace v oblasti výzkumu nádorových onemocnění pak v důsledku může být také jednou z cest, jak úmrtnost onkologických pacientů snížit. „Přínos projektu spočívá v tom, že dojde ke spojení toho nejlepšího, co v rámci onkologického výzkumu v Česku máme. Pod jednu střechu se dostanou ti nejlepší výzkumníci, kteří mají prokazatelně dobré výsledky, a budou mít možnost zintenzivnit vzájemnou spolupráci,“ vysvětlil ředitel brněnského uzlu, Ondřej Slabý z LF MU

Zaměření jednotlivých uzlů se pak bude víceméně odvíjet od toho, jak se to které z pracovišť odborně profiluje. „Úkoly jednotlivých uzlů nejsou nijak jasně definované, ale z hlediska odborného se víceméně doplňují. V Brně se zaměříme na nádorovou genomiku a diagnostiku, protože v těch oblastech jsme velmi silní, a také na vývoj moderních přípravků lékové terapie. Budeme také vytvářet a budovat tzv. čisté prostory pro vývoj a výroby léčivých přípravků na bázi genových terapií,“ dodal Slabý. Dle jeho slov by měly průběžně na všech pracovištích vznikat také nové výzkumné týmy, do nichž budou přizváni i odborníci ze zahraničí. Právě díky podpoře ze strany EU by pro ně tato spolupráce mohla získat na atraktivitě.

Výzkum na prvním místě

Že právě kvalitní výzkum může být skutečným „game changerem“ i v případě tak závažných onemocnění, jakým zhoubné nádory jsou, pak ukazuje např. i aktuální novinka z Británie. Tamní vědci zaznamenali úspěch v léčbě rakoviny pomocí cílené aplikace geneticky upraveného viru herpes simplex. Ten obvykle u lidí způsobuje opar, když byl ale aplikován po dobu pěti týdnů přímo do nádoru, podařilo se jej zmenšit nebo přímo zlikvidovat, a to díky aktivizaci imunitního systému, který následně nádorové buňky zlikvidoval.