ČESKO – Důchodová reforma hýbe českou politickou scénou již delší dobu. V závěru minulého týdne se tak do vyjednávání mezi vládnoucí koalicí a opozicí vložil i sám prezident Petr Pavel. Dospěli tedy aktéři poměrně ojedinělé společné diskuse ke konsenzu?
Prezident má jasno: změny jsou třeba
V rámci hradní schůzky týkající se důchodové reformy zaznívala slova všeobecné shody, tedy že její přijetí je nezbytné. Kamenem úrazu je však navyšování věku odchodu do důchodu. Ten se dle vlády, ale i dle prezidenta Petra Pavla musí zvyšovat, a to i po roce 2030. „Je to naprosto nezbytný parametr, debatu povedeme o tom, jakým způsobem se bude vypočítávat věk odchodu do důchodu a jakým způsobem se bude schvalovat. Tedy jestli to bude nějaký dlouhodobý automatický mechanismus, nebo jestli se budeme ubírat v krocích po časových obdobích,“ uvedl pak prezident přímo.
Petr Pavel podpořil i vládní plán, aby lidé v náročných profesích mohli nastoupit do důchodu až pět let před řádným termínem, a to aniž by se jim penze krátila. Ovšem i diskuse týkající se výběru těchto náročných povolání je poměrně komplikovaná. Podle ministra práce a sociálních věcí Mariana Jurečky (KDU-ČSL) by měl výčet zahrnout okolo 120 tisíc lidí (např. hutníků, sklářů, ale specializovaných zdravotních sester). Odbory, ale i někteří zástupci opozice by však chtěli zahrnout pracovníků mnohem více. Debata na toto téma má tedy pokračovat.
Opozice stále proti
Ačkoliv prezident po schůzce oznámil, že jednající strany dospěly ke shodě, zástupci opozičního hnutí ANO toto tvrzení záhy začali vyvracet. Záměr zvyšování věku odchodu do důchodu totiž hnutí dlouhodobě nepodporuje. „Je předčasné říkat, že bychom se na něčem shodli, to určitě ne,“ uvedla tak Alena Schillerová, předsedkyně poslaneckého klubu ANO. Lucie Šafránková, místopředsedkyně sněmovního výboru pro sociální politiku (SPD), zároveň upozornila, že proti navyšování věku odchodu do důchodu se již postavilo i ministerstvo zdravotnictví a také demografové.
Zástupci hnutí ANO si také od ministra Jurečky vyžádali analýzu toho, jak by pojednávaný krok dopadl na nezaměstnanost a pracovní trh. Ministr pak opozici nabídl, že způsob prodlužování ochodu do důchodu je ochotný pozměnit, na principu zvyšování ochodu od penze po roce 2030 ale nadále trvá.
Co dál?
Premiér Petr Fiala pak dlouhodobě potvrzuje, že prosazení důchodové reformy je klíčovou vládní prioritou a prosadí ji i v případě, pokud se na ní s opozicí nedohodne. Reforma je i dle odborníků nezbytná, aby důchodový účet byl udržen v přijatelném stavu a důchodu se dočkali i dnešní třicátníci a čtyřicátníci. Kromě změn v odchodech do důchodu pak reforma počítá např. s tím, že nově přiznávané důchody porostou pomaleji. Změna se má týkat i pracujících seniorů, těm by měly být sníženy sociální odvody. Zavedena by měla být také minimální penze na úrovni pětiny průměrné minimální mzdy. Nárok na ni by měl mít dle vlády každý, kdo platil pojištění minimálně 35 let a dosáhl příslušného věku.
