Manžel se zadlužil bez vašeho vědomí. Musíte dluh splácet i vy? Můžete se nějak bránit?

Ilustrační foto

Dluhy v manželství jsou noční můrou mnoha lidí. Velká část z nich však za tyto dluhy vůbec nemůže, protože jen „sklidili plody“ nezodpovědného chování svých manželských protějšků. Manžel či manželka si někde půjčili peníze bez vědomí druhého, ale sumu nakonec nesplatili. Vše prasklo, když se začali věřitelé upomínat nebo když na jejich dveře zaklepal exekutor. Jsou takové dluhy pouze daného manžela nebo je musejí splácet oba? Může se ten, který o vzniku dluhu ani nevěděl, nějak bránit?

Dluhy a manželství

nedávném článku jsme hovořili o společném jmění manželů (dále jen SJM) a o tom, že až na určité výjimky do něj spadá veškerý majetek, který manželé nabyli za trvání svého manželství. To však není vše. Do SJM patří také dluhy pořízené v průběhu manželství. Takže pokud si jako manželé půjčíte peníze na nový obývák, zodpovídáte za tuto půjčku oba, respektive jste povinni tento dluh uhradit ze svých společných peněz.

Výjimky

Paragraf § 710 občanského zákoníku stanoví, že součástí společného jmění jsou dluhy převzaté za trvání manželství a zároveň stanoví výjimky. Jedna z výjimek říká, že do SJM nepatří dluhy, které převzal jen jeden z manželů bez souhlasu druhého, aniž se přitom jednalo o obstarávání každodenních nebo běžných potřeb rodiny.

Co bude spadat do kategorie každodenních nebo běžných potřeb rodiny? Například pokud si manžel odskočí do obchodu a přinese nový notebook, přičemž se vám doma zapomene zmínit o tom, že jeho cena poněkud přesáhla volné prostředky na vašem účtu, což vyřešil koupí na splátky. Je docela pravděpodobné, že by se nákup posoudil jako zajištění běžných potřeb rodiny. Manžel by mohl argumentovat tím, že vaše děti notebook nutně potřebují do školy. K takovému nákupu by vašeho souhlasu nebylo potřeba a dluh by spadal do SJM, tudíž byste za něj nesli zodpovědnost oba.

Půjčka, o které nevíte

Může se ovšem stát, že jeden z manželů si pořídí půjčku na větší obnos, aniž by o tom řekl druhému. Tato situace bývá typická u sezdaných párů, které již spolu nežijí, nebývá ovšem výjimkou ani v „normálním“ manželství. Paní Jana objevila při úklidu za sedačkou zapadlý dopis z banky. Z něho pochopila, že si její manžel vzal nedávno úvěr na více než sto tisíc, který jí zatajil. Za peníze si pořídil auto, doma však tvrdil, že auto mu poskytl zaměstnavatel. S koupí auta by normálně za žádných okolností nesouhlasila, protože jejich finanční rozpočet nebyl příliš růžový. Co udělat v také situaci?

Paragraf, který je dobré znát

Občanský zákoník poskytuje pro tento případ alespoň částečnou ochranu v podobě § 714 , dle kterého manželé v záležitostech SJM, které nelze považovat za běžné, musí jednat společně anebo se souhlasem druhého z manželů. Dále pak uvádí, že jedná-li právně manžel bez souhlasu druhého manžela v případě, kdy souhlasu bylo zapotřebí, lze se  dovolat neplatnosti tohoto jednání.

Vyjádřete písemně nesouhlas

Uvedený úvěr na nákup auta evidentně nespadá do kategorie každodenních či běžných potřeb. V tomto případě je nutné bezodkladně kontaktovat banku (tj. věřitele), která poskytla manželovi úvěr. Paní Jana by měla svůj nesouhlas sdělit písemně a zaslat doporučeně poštou na adresu banky. Kdyby manžel dluh nesplácel a došlo až na exekuci, ta by měla být vypořádána z výlučného jmění manžela (např. majetek, který nabyl před manželstvím nebo darem) a následně z jeho podílu na SJM. Pokud by SJM bylo vedeno v zákonném režimu, jeho podíl by činil polovinu hodnoty SJM. Kdyby šlo vše dobře, což vzhledem k mnoha okolnostem nelze předem zaručit, měl by paní Janu tento postup ochránit před tím, aby i její podíl SJM padl na úhradu manželova dluhu.

Laicky řečeno, na úhradu dluhu by mohla padnout až polovina veškerého společného majetku manželů. Pokud by se paní Jana ale neohradila, pak by se mohlo jednat o veškerý společný majetek, tedy i její polovinu SJM.