Úzkostné neboli panické ataky. Když psychoterapie nezabírá, nastupují léky

Ilustrační foto

Když se člověku nepodaří zkrotit vzbouřenou psychiku jinými prostředky, přicházejí na řadu léky. Jak fungují a co od nich očekávat v případě panických atak, tedy náhlých záchvatů silných úzkostí, které se mohou projevovat například bušením srdce, pocením, problémy s dýcháním, třesem, pocity na zvracení, nesoustředěním?

Co od léků neočekávat

Pokud se u člověka dostaví jednou za dlouhé období ojedinělá ataka anebo se ataky objevují častěji, ale mají slabší intenzitu, tj. jsou pro člověka nepříjemné, ale je i s nimi schopen fungovat, pak je první volbou zpravidla psychoterapie. Jak již bylo řečeno v minulém článku, psychoterapie by  měla pomoci člověku zvládat ataky a také se snažit odhalit příčiny, které ke vzniku problémy vedly. Aby léčba byla úspěšná, je však třeba řešit a vyřešit právě příčiny, tedy to „podhoubí“, z kterého panika vyrůstá (např. nefunkční manželství, šikanu ve škole nebo mobbing v práci). A to je problém, který chce aktivní přístup dotyčného, toto za nás léky nikdy nevyřeší.

V čem léky pomohou

V čem nám léky pomoci mohou, je snížení intenzity atak na únosnou míru, popř. zmenšit tzv. „anticipační“ úzkost, tedy strach z očekávání ataky. V podstatě jsou berličkou, které mohou pomoci překlenout nejtěžší období. Dát člověku šanci, aby se dokázal nadechnout a nabrat trochu sil v boji se svým problémem, který si ovšem musí vybojovat on sám.  Pokud přistoupí k problému pasivně a spokojí se jen s polykáním prášků, tak je velká pravděpodobnost, že ho různá medikace bude provázet až do konce života. To je však škoda, protože panické ataky a úzkostné poruchy lze mnohdy vyléčit, popř. stabilizovat stav na minimálních udržovacích dávkách, které organismus zatěžují méně než dávky vysoké.

Anxiolytika

Léčba panických atak medikamenty může probíhat různě. Často se používají tzv. anxiolytika (u úzkostných poruch pak většinou antidepresiva, ale my hovoříme o občasných atakách), tedy léky snižující úzkost a napětí. Zde patří např. Lexaurin, Neurol, Rivotril. Lék po požití poměrně rychle přináší úlevu alespoň od největších obtíží, takže pomůže úspěšně zvládnout panickou ataku. Problém ovšem nastane, pokud ho člověk začne brát pravidelně, aby zvládl situaci, která ataky spouští, např. před každou jízdou tramvají, poradou. Na tyto léky při pravidelném užívání může vzniknout relativně rychle závislost. Takže nakonec by dotyčný měl na krku kromě panických atak ještě závislost na lécích, což je hodně špatná kombinace.

Lék pomáhá, i když je jen v kabelce

Lék (anxiolytikum) je však výtečným pomocníkem v boji s atakami, pokud ho nosíme jako „poslední záchranu“ v kabelce. Nasedneme do obávané tramvaje a víme, že kdyby bylo nejhůř, tak si lék vezmeme. A mnohdy již toto vědomí člověku pomůže natolik, že tu cestu tramvají zvládne, byť má pocit, že každou chvíli pozvrací všechny spolucestující včetně řidiče.

Co raději nezkoušet

Vyhněte se většímu množství alkoholu a marihuaně. I mírná opilost může zvyšovat úzkosti, protože připomíná svými projevy nástup ataky (např. nejistá chůze, zpomalené vnímání). Co se týká marihuany, psychika člověka se sklony k panickým atakám je mnohem zranitelnější než člověka zdravého. Špatně odhadnutá dávka (nebo jakákoli dávka) může odstartovat psychické problémy mnohem většího kalibru. Nejsou výjimkou ani jedinci, kterým se po požití rozjela schizofrenie.