KORONAVIRUS: Ve školách testy prokázaly jen 111 nakažených, odložení ochrany dýchacích cest je přesto v nedohlednu

Zdroj: Stocksnap.io

Česko – Testování žáků a studentů na koronavirus v rámci zahájení nového školního roku bylo prosazováno jako důležitá metoda prevence šíření nákazy. Ačkoliv aktuálně proběhla zatím první vlna testování (a následovat by měly ještě další dvě), výsledky naznačují, že minimálně v dané cílové skupině se virus vyskytuje zcela ojediněle.

Jak dnes v rámci svého vystoupení v jednom z diskusních pořadů uvedl ministr zdravotnictví Adam Vojtěch, výsledky testování již ministerstvu nahlásilo téměř 90 % všech škol. Testy byly provedeny mezi téměř jeden a půl milionem žáků a studentů – a těch s pozitivním výsledkem bylo pouze 111. Přesto je dle Vojtěchových slov na celkové hodnocení ještě brzy a bude nutné vyčkat nejen na data ze zbývajících 10 % škol, ale také na výsledky dalších dvou plánovaných testování, která mají proběhnout 6. a 9. září. V souladu s manuálem vydaným ministerstvem školství by pak školy, u nichž testy prokáží výskyt nákazy nad hodnotou 25 nakažených/100 tis. provedených testů, měly v testování pokračovat minimálně do konce září, a to pravidelně každý týden.

Zrušení protikoronavirových opatření v nedohlednu

Jak naznačují průběžná data, koronavirová epidemie v Česku velmi zvolna roste. Konkrétně tuto sobotu testy prokázaly 205 nově nakažených, což je nejvyšší víkendový nárůst od konce května. Stejně tak lehce stoupá také reprodukční číslo R, které značí, kolik dalších lidí nakazí jeden covid-pozitivní, to je aktuálně na hodnotě 1,26. Také počty hospitalizovaných s koronavirem vzrostly, a to na 63 (ve srovnání s předchozím týdnem se jedná o nárůst o 11 osob). Týdenní incidence tak ruku v ruce s tím stoupla na 16 nakažených v přepočtu na 100 tisíc obyvatel. Stoupající čísla jsou ale  v souladu s předchozími odhady odborníků, dle nichž by ale letošní podzimní epidemická vlna měla být slabší než ta loňská.

Tím, co pozitivně ovlivňuje epidemickou situaci, je pak (vedle prodělání nákazy) také očkování, plně naočkováno je však zatím jen cca 54 % populace. Podle slov Adama Vojtěcha je ale pro epidemicky stabilní situaci třeba plná proočkovanost minimálně na hodnotě 75 %, předseda České lékařské komory Milan Kubek dokonce hovoří o 85% proočkovanosti, která je dle jeho názoru nutná pro získání tzv. kolektivní imunity, a to i s ohledem na nakažlivější variantu koronaviru označovanou jako delta. Vojtěch pak 75% hranici zmínil i v souvislosti se zmírňováním protiepidemických opatření – konkrétně pak s možností odložit respirátory a roušky a také rušením opatření týkajících se organizace hromadných akcí. A kdy by Česko mohlo ke kýžené hodnotě dosáhnout? Dle Vojtěcha přibližně na konci podzimu.

Uznávání protilátek stále předmětem diskuse

Vedle absolvovaného očkování však nelze opomíjet ani fakt, že řada lidí může mít vůči nákaze novým typem koronaviru také protilátky. Jejich uznávání jako další možnosti prokázání bezinfekčnosti je stále (a to nejen v Česku) předmětem mnoha odborných diskusí. Nejvyšší správní soud přitom již minulý týden vydal rozsudek, v němž uvádí, že resort zdravotnictví stále nedokázal objasnit, proč zvýhodňuje osoby s potvrzením o prodělání koronaviru před těmi, kteří se mohou prokázat zjištěnou hladinou protilátek vůči nákaze. Ministr Vojtěch tak právě s ohledem na tento rozsudek uvažuje o tom, že by protilátky skutečně mohly být považovány za relevantní. Jak také dodal, téměř žádná ze zemí na celém světě k podobnému kroku zatím nepřistoupila – i proto chce na toto téma ještě v průběhu září jednat s řadou odborníků. Podle Nejvyššího správního soudu si ale ministerstvo zdravotnictví protiřečí, když lidi po prodělání nemoci automaticky považuje po určitou dobu za bezinfekční (potažmo nahlíží na ně, jako by byli proti nákaze chráněni), aniž by hladina jejich protilátek byla známa, zatímco ty, kteří vysoké hladiny protilátek prokazatelně mají, nikoliv. Uznávání protilátek pak již podpořil i premiér Babiš a váhavě také prezident Zeman.