Říše zlata: Místo pohádkového bohatství nebylo nikdy nalezeno

Guatavita. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

První evropské cestovatele v Jižní Americe posedla přitažlivost El Dorada, lákadla v podobě zlatého pokladu, o jakém se prý nikomu ani nesnilo. Vládcové Inků tvrdili, že jsou potomky slunečního boha a jeho zástupci na zemi a pověsti o nesmírných zlatých pokladech přitahovaly do Jižní Ameriky nové a nové dobrodruhy.

Expedice

Nesmírný zlatý poklad, který je prý ukryt kdesi v Jižní Americe, vtahoval evropské cestovatele dál a hloub do nitra kontinentu. Španělské osady v karibské a panamské oblasti na začátku 16. století bzučely množstvím dohadů o tomto bohatství kdesi na jihu. Podél severního pobřeží dnešní Kolumbie se vydávaly výpravy, protože se šeptalo, že je tam celá hora zlata. Město Santa Marta bylo založeno roku 1525 jako základna prospektorů v pohoří Sierra Nevada de Santa Marta.

El Dorado

Další expedice vyplouvaly podél pobřeží Pacifiku a roku 1533 Francisco Pizzaro a jeho muži dobyli Cuzco, hlavní město Inků v Peru. Hledači pokladů teď postupovali dál do kolumbijského vnitrozemí. Slyšeli o El Doradovi – “zlatém muži” – který byl cacique čili vládce Indiánů kmene Muisca v oblasti, kde je dnes Bogota a Tunja, a o obřadech na jezeře Guatavita, které leží ve výšce 3000 m. n. m. v Andách. Jezero mělo vzniknout pádem obrovského meteoritu před 2000 lety. Indiáni věřili na zlatého boha z oblohy, který sestoupil dolů, aby žil na dně jezera. Do vody se mu prý proto házely oběti.

Při nástupu nového vládce Indiáni naložili dřevěný vor zlatem a smaragdy, vyvezli jej na jezero a s ním vyplul i nový cacique, jehož tělo bylo naolejováno a pak napudrováno zlatým prachem. Zlato a smaragdy byly naházeny do jezera a vládce skočil do vody, která mu smyla z těla zlatý prach. Tak praví indiánská tradice.

Španělé jezero nalezli – jenže zdaleka v něm nebylo tolik zlata, aby je to uspokojilo, i když spouštěli do vody potápěče. Roku 1578 jeden bohatý kupec získal povolení jezero vypustit. Když však byl kráter vyprázdněn, mnoho cenného se v něm nenašlo. Jezero Guatavita přineslo velké zklamání.

Postupem času se jméno El Dorado, které původně označovalo muže, přeneslo jaksi na místo – pohádkové místo, město nebo království bohatství, které se má vymykat všem představám, a které bylo vždy těsně mimo dosah. Nikdy nebylo nalezeno, ale naděje poháněla hledače z Evropy přes celý kontinent.

Žádný skutečný objev, jakkoliv bohatý, se nikdy nevyrovná snu. Legenda ale neztratila svůj půvab dosud.