Vláda zajistila kapacity v novém LNG terminálu, jaká je nyní „energetická bezpečnost“ Česka?

Zdroj: pxhere

ČESKO – Ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) včera společně s generálním ředitelem společnosti ČEZ na brífinku představil další kroky v zajišťování energetické bezpečnosti Česka. Vystačíme v nadcházející topné sezoně i s plynem, který nebude z Ruska? A jak odstřižení se od ruského plynu ovlivní jeho ceny?

Energetická bilance Česka, resp. celé Evropy, rozhodně není nijak radostná. Jak Síkela poznamenal, státy EU z Ruska každoročně dovážely kolem 154 mld. m. krychlových plynu. Rusko tak bylo zdaleka největším dodavatelem a Evropa neměla a zatím ani nemá příliš mnoho alternativ. Evropské země jsou tedy na ruském plynu závislé a Česko patří mezi nejzávislejší. Loňská spotřeba plynu se pak v Česku pohybovala na úrovni 9 mld. a 400 milionů kubíků plynu, přičemž až 98 % z tohoto množství bylo ruského původu.

„Diktátor Putin o této slabině ví a snaží se jí využívat. Vývoj posledních dní to jen potvrzuje,“ shrnul situaci s ohledem na možnost neobnovení dodávek plynovodem Nord Stream 1 Síkela. I proto ministerstvo průmyslu a obchodu ve spolupráci se společností ČEZ zajistilo kapacity v plovoucím terminálu na zkapalněný zemní plyn. „V září vznikne na nizozemském pobřeží terminál a v rámci toho terminálu na zkapalněný zemní plyn se bude ve speciálně upravených tankerech tento zemní plyn dovážet,“ upřesnil Síkela. Jedná se o plyn, který je schlazen na teplotu na minus 160 stupňů, jeho objem se tak zmenší 600x. Následně se vpustí do terminálu, ohřeje se a přesune do plynovodu až na místo určení, tedy do ČR (přepravní trasy jsou již také zajištěny). Dodávky do tohoto terminálu však vláda ještě musí zajistit. „Děláme maximum pro to, abychom pro tento terminál zajistili dodávky zkapalněného plynu a začali terminál využívat od momentu jeho spuštění,“ dodal také ministr.

Podle generálního ředitele skupiny ČEZ, Daniela Beneše, je pak problém, který nyní Česko řeší v souvislosti s nedostatkem plynu, ryze logistický. Plynu je dle jeho slov dostatek, ale je obtížné jej dostat k českým spotřebitelům. Jak také dodal, ceny plynu se za poslední rok – rok a půl zesedminásobily, stejně se cena plynu propsala do ceny elektrické energie – a to kvůli geopolitickému chování Ruska. Do budoucna lze ale – za předpokladu, že si Evropa zajistí dodávky plynu z jiných zdrojů – pracovat s tím, že ve střednědobém horizontu by po odstřižení se od ruského plynu mohlo dojít také k poklesu jeho ceny.

Vystačí plyn Česku na celou zimu?

Ve zmiňovaném terminálu by mělo být každoročně možné zpracovat plyn o objemu 3 mld. kubíků, což je cca třetinová spotřeba naší země. Ačkoliv pak dodávky ruského plynu byly prakticky zastaveny, české zásobníky na plyn jsou postupně plněny v maximální možné míře – aktuálně tedy obsahují 2 mld. 604 mil. kubíků plynu, což značí naplněnost zhruba ze 77 %. „Díky zásobám v zásobnících jsme schopni s plynem vydržet cca do ledna, přidá-li se kapacita v terminálu na LNG, možnost spotřeby se prodlouží přibližně o měsíc a půl,“ ubezpečil Síkela s tím, že kalkulace pak vycházejí také z určité evropské solidarity. Před ní však Síkelův předchůdce Karel Havlíček (ANO) – který jinak vládní postup hodnotí kladně – varuje. „Vláda podnikla správný krok, směřující k energetické bezpečnosti. Asi bychom reagovali podobně,“ shrnul, avšak dodal, že evropskou solidaritu jsme mohli vidět během covidu, tedy není namístě na ni spoléhat. „Měli bychom se vydat cestou vlastní soběstačnosti nákupu,“ uzavřel.