Letní hromy a blesky. Co (ne)dělat za bouřky a jak poznat její vzdálenost

Ilustrační foto

Blesk může dosahovat teploty až 30 000 °C, což je téměř šestkrát více než teplota na povrchu Slunce. Přímým či nepřímým úderem blesku je ve světě zasaženo až 250 000 lidí ročně, přičemž přibližně desetina z nich, tedy asi 25 000 osob, setkání s bleskem nakonec nepřežije.

S létem pravidelně přicházejí bouřky doprovázené blesky a hromobitím. Pokud pozorujeme blýskající se nebe z bezpečí domova, může to být pro nás docela impozantní světelná show. Jakmile však uslyšíme mohutný úder hromu, naše vnitřní pohoda se začne vytrácet, a to zpravidla rychlostí blesku. Jedinou ženou, která je schopna přežít několik set úderů bleskem ročně, je socha Svobody. Do té máme ovšem my, běžní smrtelníci, poměrně daleko, takže určitě přijde vhod pár rad, co dělat či naopak nedělat za bouřky.

Jak se chovat doma

Pokud vás bouřka zastihne doma, jste relativně v bezpečí. Je ovšem potřeba, aby dům měl řádně fungující hromosvod. Pokud se již stalo, že do dané budovy blesk dříve udeřil, pak je nutné provést revizi daného hromosvodu. Za bouřky zavřete okna i dveře a vytáhněte  ze zásuvky elektrické spotřebiče, zejména pokud nepoužíváte přepěťovou ochranu. Kvůli vlastní bezpečnosti rovněž nepracujte s počítačem či notebookem připojeným k síti nebo modemu a také netelefonujte z pevné linky. Nedoporučuje se být v kontaktu s vodou. Tisk uvádí případ, kdy ženu v Austrálii, která si čistila zuby a nahnula se ke kohoutku, aby si vypláchla ústa, zasáhl blesk skrze vodovodní potrubí.

Ochrání vás auto?

Pokud se za bouřky ocitnete v autě (o motorce to neplatí), mělo by vás teoreticky ochránit. Funguje totiž jako  tzv. Faradayova klec, takže blesk by měl sjet po jeho karosérii dolů. Karosérie však musí být kovová, což neplatí např. pro trabanty. Musíte mít také zavřená okna i dveře a raději se jich ani nedotýkat. Určitě přerušte řízení a zastavte (nikoli pod vysokým opuštěným stromem). Nedotýkejte se v autě ničeho kovového, dále ani knoflíků rádia, protože elektrický výboj se k vám do auta může dostat i po drátech od jeho antény. Počítejte také s tím, že na karosérii může zůstat zbytkový náboj, takže vás může „kopnout“ i on. Raději zůstaňte v autě a počkejte, a to i chvíli poté, co se vše přehnalo.

Jízda na kole a motorce

Kolo i motorka obsahují kovové části, takže hrozí, že by se mohly blesku zalíbit a vám ublížit. Raději je tedy opusťte a sami se ukryjte v bezpečné vzdálenosti od nich. Rozhodně se jich nedotýkejte a nesnažte se na nich dojet do cíle za každou cenu i v bouřce.

Jak se zachovat v přírodě

Rozhodně se neschovávejte pod osamělé stromy. Blesk do nich může udeřit, i když nejsou nejvyšší v okolí. Obecně se neví, že jeskyně a skalní převisy jsou nebezpečným úkrytem, protože jsou vlhké a stávají se vodičem. Proto se jich raději nedotýkejte ani zvenku ani zevnitř. Pokud jste na kopci nebo jiném vyvýšeném místě, už při prvních náznacích bouřky raději sestupujte dolů. Když vás bouřka přepadne na louce, je dobré schovat se do příkopu. Pokud jste právě v lese, nově se říká, že se až tolik bát nemusíte, protože se nejedná o osamocené vyčnívající stromy.

Obecně doporučují odborníci nelehat si ani, ale schoulit se do podřepu s nohama těsně u sebe a rukama si krýt uši kvůli  možné ohlušující ráně hromu. Dále se doporučuje nezůstávat ve skupinách a netisknout se k sobě, protože tím se zvětšuje plocha, do které může potenciálně blesk uhodit.

Jak daleko je bouřka?

Bouřka nás nejvíce ohrožuje přibližně do vzdálenosti tří kilometrů. Orientačně si pomůžeme jednoduchým výpočtem. Rychlost zvuku je 340 m/s, což je přibližně 1 km za tři sekundy. Od chvíle, kdy uvidíme blesk, počítáme za jak dlouho uslyšíme hrom. Daný údaj vydělíme třemi a máme vzdálenost v kilometrech. Takže pokud jsme napočítali do tří, bouřka je od nás jen jeden kilometr a to není dobré znamení. Pokud jsme napočítali do devíti, bouřka je právě na hranici zvýšeného rizika tří kilometrů. Opustit úkryt se doporučuje, až napočítáte do 30, tj. bouřka bude 10 km od vás.