Jak na Nový rok, tak po celý rok – podle tradice je tedy lepší vyvarovat se hádek

Ilustrační obrázek

Co nese nám ten nový rok? To na mou věru těžko znáti. Jen do temnoty čiré skok – nuž, by byl šťastný, to chci přáti!

Gregoriánský kalendář

Jako počátek roku byl 1. leden stanoven papežem Řehořem XIII. v roce 1582 (gregoriánský kalendář). V juliánském kalendáři, který používá pravoslavná církev, připadá začátek roku na 14. ledna. Původně se však počátek roku odvozoval od slunovratu.

Zvyky

Na Nový rok bývalo zvykem, že slavnostně vyzváněly zvony, ve městech se z městských hradeb dokonce ozývaly dělové salvy.

Na Moravě muži práskali bičem – to mělo podle našich předků zahnat démony a probudit přírodu ze zimního spánku. Církev sice měla vůči oslavám slunovratu a Nového roku výhrady a nabádala k umírněnosti, ale zvyklosti se jí nepodařilo zcela vymýtit. Ostatně v kostelech se konaly novoroční mše, po kterých lidé většinou zamířili do hostinců.

S Novým rokem byla spojena řada magických obřadů a zvyků, které sahaly až ke Keltům a k římským oslavám.

V Čechách bylo zvykem na Nový rok obdarovávat kůrové zpěváky. Také hospodáři obdarovávali čeledíny a děvečky, rodiče dávali drobné dárky dětem.

Jak na Nový rok, tak po celý rok

Stále známe zvyk, že jak na Nový rok, tak po celý rok. Proto lidé brzy vstávali a celý den se snažili vyvarovat hádek. Z domu se nesmělo nic vynášet nebo půjčovat, protože by to v příštím roce chybělo. První den v roce měl mít každý něco nového na sobě.

Čekalo se také, kdo jako první vstoupí na statek – byl-li to muž, mělo se rodit více býčků, byla-li to žena, více jalovic. Obzvláště dobrým znamením bylo, vstoupilo-li do domu jako první dítě.

První den se chodilo koledovat, ale byly to koledy jen částečně náboženské, hlavně byly veselé.

Také jídelníček byl důležitý. Oblíbeným jídlem bylo prasátko a tam, kde maso nebylo, peklo se ve formičce prasátko pro štěstí z těsta. Zapovězeno bylo jíst všechno, co má peří a křídla, prý aby neuletělo štěstí.

Prase se odedávna spojovalo s blahobytem. V předkřesťanských dobách bylo hlavním jídlem v tomto období upečené sele, i u nás bývalo ještě nedávno zvykem zabíjet prase o Vánocích nebo mezi svátky. Pro Slovany bylo selátko symbolem návratu slunce.

Na Nový rok se navíc nesmělo prát a věšet prádlo, jinak by zemřel nějaký známý.