Ochucená piva pije až čtvrtina dětí. Kampaň „Nechmel děti“ má rodiče upozornit na rizika

Zdroj: pxhere

ČESKO – Pivo jako by bylo českým „národním nápojem“ – a jeho konzumace je tak považována za neproblematickou. Jak se ale ukazuje, různé pivní nápoje, a to nejen ty nealkoholické, ale i ochucené a alkoholické, pijí již děti a dospívající – a jejich rodiče v této praxi nespatřují žádné riziko. Jenže opak je pravdou – a právě na to se snaží upozornit nová kampaň Nechmel děti.

Pít pivo je „normální“?

Kampaň Nechmel děti má inspirovat rodiče k uvědomělému přístupu při podávání alkoholu dětem – zaměřuje se zejména na podávání neochucených i ochucených pivních nápojů, které mohou vyvolat dojem, že pít pivo je normální. Podle organizace Suchej únor přitom pije tzv. radlery – tedy ochucené pivní nápoje – podstatná část dětí. „My tu oblibu samozřejmě sledujeme, je to spojené i s poměrně silným marketingem, který na trhu můžeme vidět. A z našich interakcí s rodiči tohle téma ve vztahu k dětem poměrně často vystupuje,“ uvedl organizátor kampaně Nechmel děti, Petr Freiman, důvody, které vlastně ke vzniku projektu Nechmel děti vedly.

Dle dat shromážděných v rámci průzkumu projektu Nechmel děti má zkušenost s nealkoholickými ochucenými pivy dokonce každé čtvrté dítě – a 27 % rodičů považuje pití nealkoholických ochucených piv dětmi za bezrizikové. Přitom rizikem je podle zástupců kampaně Suchej únor již možný návyk na chuť chmele, a to i v případě piv nealkoholických.

Jak vysvětlila Helena Horálek, psycholožka působící na klinice adiktologie 1. LF UK a VFN, problematické je zejména psychologické hledisko, kdy jsou děti vtahovány do určité „pivní kultury“, v níž platí, že pít pivo a alkohol je normální. Podobnou situaci je pak možné pozorovat např. i v případě dětského šampaňského. Horálek také upřesnila, že podobně v minulosti fungovaly žvýkačkové cigarety, které pro změnu jako by v dětské populaci normalizovaly kouření – a právě proto byl tento produkt následně zakázán. Dle jejích slov ale nelze v souvislosti s konzumací ochucených alkoholických piv opomíjet ani hledisko zdravotní. „Dětský organismus se vyvíjí –  a stanovená hranice pro konzumaci alkoholu, která je u nás 18 a jinde i 21 let, má samozřejmě svůj význam,“ shrnula.

Povědomí rodičů o dopadech konzumace alkoholu je třeba zvyšovat

Kampaň Nechmel děti tak tematizuje v základu čtveřici témat, v prvé řadě chuť chmele vedoucí k prvotnímu návyku, ale také návyk kulturní, dále vliv alkoholu jako takového na dětský organismus – protože děti pijí pivní nápoje jak nealkoholické, tak i alkoholické. Cílem kampaně je pak dle Freimana především osvěta – „chceme, aby si každý dospělý, potažmo rodič, uvědomil, že tam nějaké to riziko je, a byl schopný s tím pracovat. Nesnažíme se o žádnou prohibici, ale o informovanost, zodpovědné chování a snížení rizik dopadů v budoucnosti. Víme, že naprostá většina rodičů nemá kompletní povědomí o tom, co alkohol v těle dětí způsobuje,“ dodal s tím, že mezi rodiči a dětmi by měla být podporována partnerská komunikace, v jejímž rámci by měla být nastavena jasná – případně i vynutitelná – pravidla.

S tím, že právě role rodičů je v dané souvislosti klíčová, pak souvisí i Horálek. „Prvním iniciátorem konzumace alkoholu je většinou ten rodič, někdy více vědomě, někdy nevědomě, ale většinou děti poprvé dostanou alkohol od rodičů. S postupujícím věkem začíná převažovat vliv spolužáků, vrstevníků, médií,“ vysvětlila s tím, že v obecné rovině jsou děti k závislostem náchylnější, a proto by je rodiče měli kontrolovat a nastavovat hranice.  Na druhou stranu rozhodně nelze říci, že by se všechny děti, které ochutnají alkohol, měly stát v dospělosti závislými – určitý vliv této praxe však vyloučit nelze.