Zřetězení náhod: Princip tohoto fenoménu nám zůstává zatím utajen

Ilustrační obrázek. Zdroj: www.publicdomainpictures.net

Existuje náhoda? Po stopách fenoménu, kterému běžně můžeme říkat podivná souhra náhod, se již vydala celá řada psychologů, fyziků, matematiků a parapsychologů. Nejhlubším tajemstvím je způsob, jakým dochází k neuvěřitelně komplikovanému zřetězení různých příčin a okolností všedního dne, z něhož vzejde smysluplná konstelace osob, míst a událostí.

Švýcarský psycholog Carl Gustav Jung pro to zavedl pojem synchronicita. Vídeňský biolog Paul Kammerer byl přesvědčen, že za takovým fenoménem se skrývá kosmický princip, který je nám lidem zatím utajen.

Vymysleli skutečnost

V říjnu roku 1966 pracovalo autorské trio bratrů Goerge a Olivera Ordishových a Pearl Binderové na exposé připravovaného satirického románu, který později vyšel pod názvem Ladies Only. Pearl spontánně navrhla, aby se příběh odehrával v budoucnosti, v Londýně, který se stal v důsledku populační exploze téměř neobyvatelným. V Hyde Parku budou zbudovány stanové tábory pro bezdomovce, kde bude bydlet jeden z uprchlíků.

Její kolega, Ordish, zase navrhl, aby to byl cizince, starý sešlý domácí sluha, který se jmenuje nějak cizokrajně, třeba Horváth-Nadoloy.

Jen o několik dní později byli zaskočeni malou zprávou v novinách. Policie zadržela v Hyde Parku starého bezdomovce, který pocházel z ciziny. Jmenoval se Horváth-Nádoly. V ten moment měli pocit, jako by vynalezli postavu tuláka a vdechli jí život.

Zřetězené neštěstí

Arnstorf je obec v dolním Bavorsku, kde každý zná každého. 24. ledna 2003 časně zrána ztratil čtyřicetiletý Manfred B. na okresní silnici spojující města Mariakirchen a Pfarrkirchen kontrolu nad svou dodávkou. Vůz nebohého montéra a otce rodiny se dostal do protisměru a došlo k nevyhnutelnému: střetl se s protijedoucím školním autobusem, byl odmrštěn a narazil do stromu.

Manfredovi už nemohl nikdo pomoci, cestující z autobusu vyvázli z nehody jen s lehkými zraněními, stejně jako řidič.

Zpráva o nehodě se roznesla po Arnstorfu a okolí rychlostí blesku a mnoha lidem z ní naskakovala husí kůže – a to nejen pro neštěstí samotné. Protože jen o dva a půl roku dříve, 28. června 2000, zemřel na stejném místě také syn Manfreda B. Stejně jako později jeho otec se i tehdy šestnáctiletý syn srazil s autobusem. Dostal se z nikdy nezjištěných příčin se svým mopedem do protisměru a utrpěl čelní srážku s autobusem. Snad nejděsivější je na celé události skutečnost, že v obou případech seděl za volantem autobusu stejný řidič.

Takových událostí je celá řada. Je za tím vším snad nějaká síla, která nám dává tušit, že nic ve vesmíru se neděje náhodně a vše podléhá hlubším souvislostem?