Kouření kromě zdraví negativně dopadá i na životní prostředí. Jak se škodlivého návyku zbavit?

Tabákové plantáže životnímu prostředí příliš neprospívají. Zdroj: Pixabay

ČESKO – To, že kouření může způsobovat celou řadu zdravotních potíží, je nezvratitelný fakt. Není tedy divu, že zatímco určitou část historie bylo kouření „trendy“, dnes nejsou kuřáci vnímáni příliš pozitivně – a např. je jejich přítomnost omezována v restauracích, barech, ale třeba i na zastávkách MHD. Někteří se snaží závislosti na nikotinu zbavit svépomocí, jiní volí pomoc odbornou – a kromě důvodu zdravotního jim motivací může být i celá řada dalších faktorů. Jak ale kouření souvisí se životním prostředím a proč ne každá moderní náhražka dokáže při odvykání efektivně pomoci?

Letošní den bez tabáku klasicky upozorňoval na fakt, že kouření pro kuřáky znamená nejen vynaložení zbytečných finančních prostředků, poškozené zdraví, ale i narušené společenské vztahy. To vše samozřejmě může fungovat jako motivace pro odložení cigarety jednou provždy. Letos ale k výše jmenovaným aspektům odborníci doplnili ještě ekologii.

Kouření a ekologie

Ekologie je v dnešní době hojně skloňovaným tématem, není tedy divu, že se mu dostalo pozornosti i v kontextu kouření, resp. tabákové produkce. Právě tabák je totiž často hlavním vývozním artiklem některých rozvojových zemí (resp. až 90 % produkce tabáku pochází z rozvojových zemí), pěstování tabáku pak mj. způsobuje odlesňování, kdy tabákové plantáže zabírají celosvětově cca 5,3 milionů hektarů půdy. Plodiny jsou navíc často ošetřovány chemikáliemi, které jsou v Evropě a USA již dávno zakázané. V rovině, kterou si pak může uvědomit úplně každý, lze také uvést, že nedopalky tvořené filtrem zastupují až 40 % městského a plážového odpadu, v přírodě se přitom tyto materiály rozkládají až 15 let.

Kouření a zdraví

Právě zmiňované filtry jsou zároveň tím, co mnoha kuřákům poskytuje určitý „pocit bezpečí“. Ten je však spíše iluzorní. „Dnešní filtry obsahují především plasty a celulózu, vlákna celulózy mohou mít poškozující vliv na zdraví a výrobci to dobře vědí. Cigareta s filtrem ale v kuřácích evokuje bezpečí plynoucí z faktu, že filtr něco zachytí, to je sice fakt, ale nezachytí většinu. Mnoho dehtových látek se dostane do plic,“ uvedla pro ČT Eva Králíková, vedoucí Centra pro závislé na tabáku. Počty kuřáků v Česku přitom klesají např. ve srovnání s USA, Kanadou či Austrálií velmi pomalu, kouří u nás až dvojnásobek lidí – přesněji se jedná až o čtvrtinu populace ve věku nad 15 let (zatímco v USA, Kanadě a Austrálii je řeč přibližně o 11 %).

Možnosti odvykání

Samotné odvykání pak může mít samozřejmě různé podoby, dle slov Králíkové jsou ale např. pokusy bez odborné pomoci účinné minimálně. „V případě, že lidé s kouřením přestávají sami, jen 3-5 lidí ze sta po roce od zahájení odvykání stále nekouří. S lékařskou pomocí je úspěšnost až desetkrát vyšší,“ shrnula Králíková s tím, že v Česku je přes 40 center pro závislé na tabáku a léčba je hrazena ze zdravotního pojištění. Léčba je pak vedena po vzoru americké Mayo Clinic a zahrnuje i vstupní intervenci, kdy jsou tematizovány nejčastější kuřácké situace a hledány cesty, jak je řešit, a pozornost je věnována i abstinenčním příznakům. „Nedaří-li se přestat i s intenzivní léčbou, je možné využít i substituci v podobě elektronických cigaret,“ dodala Králíková. Důrazně ale upozornila, že je nutné nezaměňovat je s další dnes oblíbenou alternativou klasických cigaret, tedy se zařízeními na zahřívání tabáku. Ta totiž na rozdíl od e-cigaret tabák obsahují a požadovanou službu tedy neodvedou.