Kam až vlastně doplul mořeplavec Pýtheás z Massalie?

Pýtheás z Massalie - část sochy v Marseille. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Psal se rok 330 př. Kr. a řecký námořník, objevitel a dobrodruh Pýtheás z Massalie se vrátil do domovského přístavu. Massalií se kdysi nazývala dnešní Marseille na jihu Francie, tehdy bylo toto území řeckou kolonií.

Označen za lháře

Nejdříve ho všichni vychvalovali pro jeho statečnost, to však netrvalo dlouho. To, co vyprávěl, bylo totiž neuvěřitelné. Tvrdil, že plul na sever a objevil zemi, která podle tehdejších poznatků prostě nemohla existovat. Námořník byl rázem považován za mluvku. To je také důvod, proč se jeho zprávy zachovaly jen ve zlomcích.

A co tedy vyprávěl? Ostrov na severu je prý hustě osídlený a panuje na něm výjimečně chladné podnebí. Objevil snad Britské ostrovy? O obyvatelstvu napsal, že je výjimečně přátelské, nepije víno, ale nápoj, který pálí z ječmene. Neznámému lidu podle jeho popisu panovali četní králové a knížata (to ale mohli být kmenoví náčelníci či stařešinové klanů). Více než podivným dojmem však působí zmínky o obrovských ledových polích. Tvrdil, že viděl kusy ledu, které byly větší než jeho loď. Znamenalo by to, že Pýtheás nějakým způsobem pronikl mnohem dále na sever.

Ale jak daleko a kam? Do Norska? Nebo spatřil Grónsko? Celá staletí byl Pýtheův cestopis pokládán za velmi nevěrohodný výplod fantazie.

Pýtheovy záznamy

Pýtheás dále zaznamenal, že den plavby severně od tohoto zamrzlého moře se nacházela bájemi opředená severní země, kterou soudobé mýty předpokládaly “nesmírně daleko na severu”, někde na vnějším okraji světa.

Dobu trvání jeho plavby nelze přesně zjistit, vědci vycházejí z toho, že trvala přibližně šest let. Je nesporné, že každopádně musel několikrát plavbu přerušit. Nejednou vystoupil na pevninu, a to v Anglii. O tom, že pobýval krom jiného v Anglii, už badatelé nepochybují.

Tak se kupříkladu nabízí odhad, že obeplul Anglii, a že poměrně často zakotvil, aby prozkoumal pevninu. Přitom pozoroval místní rolnické obyvatelstvo. Zcela přesně třeba popsal, jak obyvatelé zabývající se hornickými pracemi získávají cín. To by se mohlo vztahovat na známé a později proslavené cínové doly na západním pobřeží v Cornwallu, jihozápadním výběžku Anglie. Jen obtížně je si dnes možné představit vzrušení, jaké zavládlo mezi horníky, když spatřili řeckého námořníka.

Pýtheás sice nehovořil jazykem místních obyvatel, byl ovšem laskavý – a ochotně ochutnal nápoj z ječmene, tedy pivo (nebo každopádně tekutého prapředka dnešního piva). A vše si zaznamenával. To všechno jen proto, aby se mu nedlouho po návratu všichni vysmáli a označili jej za lháře.

Co je pravda?

Pýtheás se už na žádnou námořní výpravu víckrát nevydal. Co je tedy vlastně pravda? Dnes se považuje za možné, že doplul někam hodně daleko na sever, pravděpodobně až někde k severnímu polárnímu kruhu. Bylo by totiž ohromující, kolik podrobností si dokázal “vymyslet”, a které pozdější věda potvrdila.