Vesmír v kolektivním podvědomí

Minulý rok tomu bylo 60 let od chvíle, kdy se první člověk vydal do vesmírného prostoru, čímž se nastartoval takzvaný kosmický věk. Vesmír jako takový provází člověka od pradávna, avšak teprve od 60. let se “zabydlel” i v běžném každodenním životě téměř každého z nás. A to nejen v podobě novinových titulků či epochálních zpráv v televizi, které oznamují další úžasné úspěchy kosmického výzkumu, ale také v rovině, jakou nejspíš ani nevnímáme a řeč není o tom, jak skvrny na slunci ovlivňují naši náladu, či jaký má ubývající Měsíc ve znamení Kozoroha vliv na apetit vašeho domácího mazlíčka. Skutečně jde o oblasti, které pokládáme za naprostou samozřejmost. Pojďme se na ně podívat blíže.

Literatura a film

Pokud je řeč o kosmickém výzkumu a literatuře, nelze začít jinak, než knihou slavného Francouze Julese Verna Ze Země na Měsíc, vydané v roce 1865, přičemž česky vyšla v roce 1870 a bylo to vůbec první dílo tohoto autora vydané v češtině, a jejím pokračováním, které neslo název Okolo měsíce (francouzsky vyšlo v roce 1870). Příběh vypráví o vystřelení tří lidí na Měsíc pomocí děla a obsahuje překvapivě přesné výpočty vypuštění projektilu do vesmíru. Řeč je stále o roce 1865, tedy více než století před prvním přistáním na Měsíci.

Verne měl mnoho následovníků jako H.G. Wellse, Huga Gernsbacke a filmaře jako Fritze Langa, ale skutečná vesmírná popkultura vzniká až v 60. letech. V roce 1968, rok před tím, než Neil Armstrong a Buzz Aldrin vstoupili na Měsíc, měl premiéru film Stanleyho Kubricka „2001: Vesmírná odysea“, v pozadí s Arthurem C. Clarkem, který spolu s Kubrickem psal scénář a publikoval filmovou novelu. Úspěch této epické science fiction povzbudil další tvůrce dalších děl, zejména kultovního Star Treku a samozřejmě série Hvězdných válek (první film uveden v roce 1976) a hororového Vetřelce (1976). Zvláště Hvězdné války a Vetřelec jsou obsaženy v mnoha memech, ale také třeba na oblečení, ložním prádle nebo jsou v různých modifikacích obsaženy na tetování.

Úspěchy sci-fi filmů spojených s kosmickým výzkumem z posledních let, jako je třeba Interstellar nebo Marťan jen podtrhují, jak se z věděcko-fantastického žánru stal mainstream, a za jak samozřejmý považujeme motiv meziplanetárního cestování.

Videohry

Videohry a sci-fi k sobě patří odnepaměti, koneckonců, snad nejslavnější retro hrou, jejíž motivy se objevují nejen na tričkách geeků, je Space Invaders, kterou v roce 1978 vytvořil japonský vývojář Tomohiro Nishikada. Cílem hry inspirované Lucasovými Hvězdnými válkami a Wellsovou Válkou světů je sestřelování kostičkovaných mimozemšťanů, na což má hráč tři životy a jakýsi pojízdný kanón. Hra se stala okamžitým hitem arkádových automatů a zahrát si ji můžete třeba zde.

 

Téma vesmíru se pochopitelně objevuje i v dalších počítačových hrách, třeba ve vůbec první realtimové strategické hře Dune II z roku 1992, jejíž děj je mimochodem zasazen na planetu Arakis, o níž vypráví filmový hit Denisa Villeneuva a jak hra, tak film vychází z knižní série Franka Herberta o pouštní planetě.

Her s vesmírnou tematikou existují stovky, některé, jako třeba DOOM vydaný v roce 1993 definovaly své herní žánry. V případě DOOMu je to střílečka z pohledu první osoby (first person shooter). Ve hře se hráči ujímají role nejmenovaného vesmírného mariňáka, kterému komunita začala přezdívat “Doomguy”, než byl přejmenován na Doom Slayer, a bojují s hordami démonů z pekla. Popularizace žánru FPS se stala průkopníkem pohlcující 3D grafiky a hraní pro více hráčů po síti. Hra se v roce 2005 dočkala i (nepříliš úspěšného) zfilmování, točilo se mimo jiné v barrandovských studiích a hraje zde Dwayne Johnson ve své vůbec první roli záporáka nebo slovenská herečka Barbara Nedeljáková, která si zahrála hlavní ženskou roli v hororu Hostel. Moderní zpracování z roku 2016 a pokračování s názvem Doom Eternal (2020) je dostupné třeba na platformě Steam.

Dalším příkladem digitálních her s vesmírnou tématikou jsou výherní automaty. První verze této tradiční zábavy vznikla koncem 19. století a obsahovala mechanické válce s pokerovými kartami. Později se objevily nové symboly jako ovoce a podkovy a na válce se rychle dostala také vesmírná tematika, například v 70. letech 20. století se objevil výherní automat s tématikou Hvězdných válek. Dnes jsou typickým místem pro hrací automaty platformy pro online casino, kde jsou zakomponovány nejen nejnovější technologické možnosti, ale také mnoho různých témat a designů, včetně vesmírných a sci-fi motivů v podobě Ultimate Crystals nebo R.U.R inspirované divadelní hrou Karla Čapka, které najdete buď ve specializovaných aplikacích pro chytré telefony, nebo přímo v prohlížeči.

Zdaleka ne poslední vesmírnou hrou, která stojí za zmínku, je dnes již legendární strategie Starcraft. Hra, jejíž první vydání bylo uvedeno na trh v roce 1998. Strategická hra se odehrává ve vesmíru a dějová linie hry se točí kolem války mezi třemi galaktickými rasami: Protossy (rasa humanoidních náboženských válečníků), Zergy (odporní hmyzí mimozemšťané s kolektivním vědomím) a Terrany (původně potomci lidských zajatců ze Země). Druhý díl přišel v roce 2010 a zejména díky velké podpoře hraní ve více hráčích se stal obrovským hitem, v Jižní Koreji a dalších zemích jsou v této hře dokonce pořádány profesionální soutěže.

Kosmické vynálezy v každodenním životě

Kosmickému výzkumu můžeme poděkovat za celou řadu technologií, které naprosto běžně používáme, a přitom nám nedochází, že původně vznikly pro cestování v kosmu. Sem patří třeba bezdrátová sluchátka, která byla původně navržena tak, aby astronautům pomáhala pohybovat se bez použití rukou a nezamotávat se do drátů. Bez kosmického výzkumu byste si pravděpodobně také nepořídili selfie. V 90. letech 20. století vytvořil tým v Laboratoři tryskového pohonu (JPL) NASA kamery s vysokým rozlišením, které byly dostatečně malé, aby se vešly do vesmírných lodí. Podle NASA je asi třetina všech fotoaparátů mobilních telefonů odvozena od této technologie. Zásluhou NASA je také lepší dětská výživa – Výzkumníci financovaní NASA hledali způsoby, jak podpořit život na Marsu. Objevili přirozený zdroj mastné kyseliny omega-3, která se nachází v mateřském mléce a která pomáhá dětem vyvíjet zdravý mozek, oči a srdce, uvádí NASA. Tato mastná kyselina se od té doby přidává do 90 % kojenecké výživy na celém světě.