Nan Madol: Jak bylo toto město z kamenných sloupů postaveno? To zůstává záhadou i dnes

Nan Madol. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Představte si město postavené z kamenných sloupů v systému blokové výstavby. Takové město existuje – nazývá se Nan Madol, leží na ostrově Temuen (nebo Tem wen) a patří do ostrovního světa Mikronésie, přesněji do jeho severozápadní části, kterou známe také pod názvem Oceánie.

Záhadné kamenné sloupy

Na základě nejnovějších archeologických výzkumů datujeme vznik tohoto města z kamenných sloupů do 14. století. Ostrov Temuen je dvakrát menší než Vatikán, přesto zde najdeme jednu z největších záhad – právě Nan Madol. Srovnání s “městem kamenných srubů pro obry” není vůbec od věci. Obzvláště působivá nadrozměrná stavební díla uvidíme v lokalitě Nan Dowas, což je Místo hrdých stěn.

Mohutné stěny, navrstvené z bazaltových sloupů, dosahují až devítimetrové výše a také téměř třímetrový průměr těchto “hrdých stěn” je jistě úctyhodný. Od moře vede ke stavebnímu komplexu takzvaná Královská cesta. Město však bojuje s přírodou. Vítr sem přivál semena stromů, která tu našla živnou půdu a budoucí stromy zapustily kořeny. Nesmírně se tu dařilo chlebovníkům, které postupně vyrostly do značné výše a jednotlivé stěny tak nenapravitelně narušily. Sloupy ležící na zemi už před celými staletími zarostly popínavými rostlinami.

Pokladnice?

Jak však město vypadalo? Takzvaný vnitřní okrsek byl speciálně chráněn dvěma zdmi. Vnitřní stěnu tvoří bezmála šestimetrové sloupy. Ve vnitřní dvoraně se nachází klenutý sklepní prostor, což je temná podzemní komora, kterou odděluje ještě masivní mříž. I tato mříž se skládá z mohutných kamenných pilířů. Před čím to ale vlastně stojíme? K čemu sloužila tato místnost, která byla v podstatě opevněná? Možná zde byl uložen poklad nesmírné hodnoty, to je ovšem ryzí spekulace.

Roku 1686 přešel ostrov oficiálně do španělského vlastnictví, ale o pokladu nezjistíme jedinou zmínku. Běloši však začali ostrov navštěvovat častěji teprve od roku 1838. Ani tehdy nikdo neobjevil sebemenší náznak existence nějakého pokladu.

Otázka stavby města

Sloupy vážící několik tun se získávaly zřejmě na severním pobřeží ostrova. V severním okrsku Uh se sloupy nejprve vysekaly z kamene. K obrušování hran sloupů se údajně používaly obří mušle Tridacna, dodnes ale zůstává otázkou, zda jsou obří mušle opravdu tak tvrdé, aby dokázaly bazalt sekat. Měli obyvatelé ostrova k dispozici ještě další materiál, tvrdší než bazalt a mušle? Neznali přece žádný kov, který by byl vhodný.

A hned se objevuje další otázka – jak byly sloupy z kamenolomu přepravovány na celou řadu stavenišť? Dřevěné válce, na nichž by se dalo se sloupy pohybovat, můžeme vyloučit. Dřevo se zde vyskytuje v pralese, který je tak neprostupně hustý, že by se v něm nejprve musely vybudovat silnice. To je nepředstavitelné, celá záležitost s přepravou tedy zůstává nevysvětlená.

Zaniklý kontinent

Každopádně z celého kamenného komplexu je dnes možno vidět pouhý zlomek. Nevíme, jak daleko tato stavba zasahovala do moře, je ovšem nepochybné, že tomu tak bylo. I oko laika pozná, že komplex na mořském břehu nekončil. Ale potápěčský průzkum podmořského okolí Nan Madolu probíhá jen ojediněle, protože moře je tu poměrně nebezpečné.

Někteří badatelé se domnívají, že Nan Madol je skromný pozůstatek velmi staré kultury, kterou už před dávnými časy zaplavilo moře. Svého času se prý v těchto místech nalézal celý kontinent. Někdy je nazýván Mu. Jak je ale potom možné, že zatímco kontinent Mu zanikl už dávno a dávno, Nan Madol byl zbudován teprve ve 14. století?