Česko přebralo předsednictví Rady EU, do Litomyšle zavítali její představitelé

Zdroj: online vysílání

ČESKO – Počínaje dnešním dnem přebralo Česko od Francie předsednictví Radě EU, kterou povede následující půlrok. Celé české předsednictví bylo slavnostně zahájeno jednáním české vlády s členy Evropské komise v čele s Ursulou von der Leyen, a to ve východočeské Litomyšli.

Poprvé stanulo Česko v čele Rady EU již v roce 2009 a dle některých byla paradoxně situace do jisté míry podobná. Ačkoliv první české předsednictví proběhlo ještě před přijetím Lisabonské smlouvy a Evropská rada neměla svého stálého předsedu, který se tedy měnil dle rotace členských zemí (za Česko to v roce 2009 byl Miroslav Topolánek), a významně se pak změnila také mezinárodní situace, některé témata zůstala stejná, a to např. otázka energetické bezpečnosti. „Po třinácti letech zjišťujeme, že problémy se prohloubily a témata jsou stejná,“ uvedl pak přímo Topolánek. Kromě témat, která se do jisté míry prolínají, se ale do stávajícího předsednictví promítne aktuální nelehká doba, tedy pandemická, energetická a migrační krize. Česko tak bude muset řešit pokračující ruskou agresi a její dopady, energetickou krizi, zrychlující inflaci, zabývat se bude i přechodem na obnovitelné zdroje a digitalizací.

České priority předsednictví jsou jasné

„Pomyslně přebíráme štafetu. Leží před námi nelehký úkol a také nelehké výzvy, ale jsme si vědomi toho, že je musíme zvládnout. Je společnou ambicí, abychom vyšli zase o něco silnější,“ uvedl na tiskové konferenci premiér Petr Fiala. „Nemůžeme opomenout Ukrajinu, protože ukončení války a obnova Ukrajiny, to je klíč k řešení problémů, které dnes naše občany a občany členských států trápí,“ dodal také s tím, že vedle válečného konfliktu na Ukrajině považuje za zásadní oblast energetiku, resp. vysoké ceny energií a jejich dostupnost, a také posílení obrany.

Role předsednické země je pak stěžejní při tvorbě legislativy, nyní tak bude Česko muset hledat kompromisy mezi všemi 27 členskými státy i v řadě dalších oblastí a vyjednávat o nich s Evropským parlamentem. Jedná se např. o otázku konečné podoby emisní reformy, omezení prodeje aut se spalovacími motory, nebo pravidel pro digitální ekonomiku.

Česko se také připravuje na řadu souvisejících akcí, většinu jich bude hostit pražské Kongresové centrum. Předsednictví vyjde Česko na cca 2 mld. korun, finančně bude vzhledem k aktuálním okolnostem výrazně úspornější než v roce 2009, skončí pak posledním dnem tohoto roku, kdy předsednickou štafetu převezme Švédsko.