Dojde-li k výpadkům dodávek plynu, Česko a Německo si pomohou. Dohodu stvrdili ministři

Zdroj: pixnio

ČESKO – Situace na trhu s energiemi je aktuálně velmi nestabilní, dodávky z Ruska lze totiž považovat za nejisté. Vzhledem k uvaleným sankcím se navíc Evropa chce od ruských zdrojů odstřihnout, což je však otázka dlouhodobější. Dohodu, dle níž si v případě výpadku dodávek plynu z Ruska Česko a Německo vypomohou, tak podepsal český ministr průmyslu a obchodu Jozef Síkela (STAN) a německý ministr pro hospodářství a ochranu klimatu Robert Habeck.

Tzv. dohoda o energetické bezpečnosti je – jak uvedl náměstek pro řízení sekce energetiky ministerstva průmyslu a obchodu, René Neděla – de facto společným prohlášením české a německé strany, jelikož aktuální situace je v obou zemích velmi podobná. Dojde-li k výpadkům v dodávkách, Česko a Německo je tedy budou koordinovaně řešit tak, aby byly zajištěny dodávky rovnoměrné do obou zemí. Konkrétní obrysy vzájemné pomoci ale nebyly stanoveny a specifikovány.

Závěrem schůzky obou ministrů je pak to, že plynovou krizi pomůže překonat jen silná evropská solidarita. „Je třeba udržet jednotu Evropské unie a společně se postavit ruskému diktátorovi čelem. Podmínkou pro zachování této jednoty je i vzájemná solidarita napříč zeměmi Unie,“ shrnul pak přímo Síkela. S tím se ztotožňuje i Německo, které zároveň uznalo, že na dodávky z Ruska příliš spoléhalo. „Německá energetická strategie se v předchozích letech zaměřovala na plyn přicházející z Ruska, proto byly postaveny plynovody Nordstream 1 a 2. Dnes ale vidíme, že to byla velká politická chyba, kterou se nyní snažíme napravit,“ doplnil Habeck.

Jaké jsou alternativy?

Právě plynovodem Nordstream 1, který po dně Baltského moře vede z Ruska do Německa, přestal již plyn do Evropy proudit, začala totiž každoroční údržba, která má trvat po dobu deseti dní. Někteří se ale bojí, že Moskva už dodávky neobnoví, ostatně, Gazprom již některé státy zcela odstřihl. Česko proto dle ministerstva průmyslu a obchodu již naplnilo zásobníky ze tří čtvrtin. „Naše zásobníky se rychle plní a máme cca 2,5 mld. kubíků plynu, podařilo se získat kapacitu LNG terminálů v dalších zemích, o související spolupráci a diverzifikaci tras se vyjednává s Polskem a Německem. Jednotlivé modely mluví o tom, že když bude v rámci celé Evropy zachována solidarita, mohlo by do Česka proudit kolem 13 mil. kubíků denně,“ shrnul Neděla. To dle jeho slov v praktické rovině znamená, že kdyby byl plyn zcela zastaven a Česko přijalo další opatření ve vztahu k efektivnímu využívání energií, Česká republika by dokázala zimu přečkat i bez omezování průmyslu. Německo chce navíc do konce roku postavit velké plovoucí LNG terminály, které by do Evropy i Česka přiváděly zkapalněný plyn. Česko si dodávky LNG již také vyjednalo z Nizozemska, ty by měly pokrýt cca třetinu spotřeby. Zároveň pokračují další jednání s USA, Polskem, Katarem, Ománem a Norskem.

Podle europoslance Luďka Niedermayera (TOP 09) je však možnost, že by Rusko Evropu od plynu zcela odstřihlo, spíše nepravděpodobná. „Udržování dodávek plynu je nyní jediným komunikačním kanálem mezi Evropou a Ruskem, kdyby došlo k přerušení dodávek, ekonomické linky by byly přetrhány a Rusko by se vydalo cestou Severní Koreji,“ uzavřel.