Čínské gigantické kamenné kolosy měly být součástí monumentálního díla, které nebylo nikdy dokončeno

Jangšanský kamenolom. Zdroj: www.commons.wikimedia.org

Největší rukou opracované kamenné kolosy najdeme u Nankingu v Číně. Jsou tak obrovské, že je nelze transportovat ani nejmodernějšími prostředky. Kdysi tady prý byly opracovávány jako součást plánovaného monumentálního díla, které nikdy nebylo dokončeno.

Tři giganti

Tři gigantické kamenné kolosy z tvrdého vápence se nacházejí v jangšanském kamenolomu. O jejich váze a velikosti kolují různé, většinou chybné informace. Pokud můžeme věřit údajům na informační tabuli, kterou přímo u nich instalovaly úřady v roce 2011, váží největší z nich neuvěřitelných 6 198 tun. Další dva pak 2 617 a 862 tun. Pro srovnání: světoznámý monolit v libanonském Baalbeku váží 1 650 tun, nedokončený obelisk poblíž egyptského Asuánu 1 100 tun.

Náročný císař

K opracování čínských monolitů došlo údajně před více než šesti sty lety, za panování císaře Jonglea (1360 – 1424) z dynastie Ming. Podle pramenů měl Jongle v plánu přemístit opracované monolity o 20 kilometrů dál a použít je jako součást monumentální hrobky svého zesnulého otce.

Náhrobek byl v souladu s čínskými tradicemi budován ze tří částí: první představoval podstavec, který měl být později zformován do tvaru želvy, o níž se věřilo, že přináší štěstí. Druhou část měla tvořit vlastní stéla s textem oslavujícím zesnulého a třetí a poslední část měla mít tvar hlavice či koruny. Pokud by se podařilo monument dokončit, jeho celková výška by byla přes 40 metrů. Na realizaci megalomanského projektu se podílely tisíce odborníků i dělníků pracujících z donucení. Jakým způsobem ale měly být kolosy dopraveny na 20 kilometrů vzdálené místo? A jaké poslání mají otvory do nich vytesané? O tom se nic neví.

Stavba byla ukončena

Avšak po deseti měsících náročné a přitom obdivuhodně přesné práce byla armáda císařských dělníků a stavitelů z kamenolomu odvolána. Podle všeho se pracovat přestalo prakticky ze dne na den.

Víme, že v následujících letech vznikla mnohem menší varianta stejného návrhu: asi 9 metrů vysoká stéla s podstavcem ve tvaru želvy a s dračí hlavou na vrcholu. Dílo nazvané Šengong Šengde váží 50 tun a dnes stojí na nádvoří mauzolea Siaoling nedaleko Nankingu.

Raději Zakázané město

Každopádně: z dnešního hlediska se tehdejší záměr císaře může jevit jako téměř šílený. Historické prameny bohužel neprozrazují, proč práce na monumentu v jangšanském kamenolomu byly z ničeho nic ukončeny. Důvodem mohlo být to, že stavitelstvím posedlý vládce nasadil všechny své zdroje na realizaci nového projektu, do něhož se pustil v roce 1406. Z Pekingu učinil své nové hlavní sídlo a milion otroků a sto tisíc řemeslníků tam mělo vydupat z holé země jinou monumentální stavbu – legendární Zakázané město.