V Zoo Olomouc vítají na svět mládě největší kočkovité šelmy Evropy

Fotky Zoo Olomouc

OLOMOUC – Zatímco naše poslední zpráva ze Zoo Olomouc byla smutná, dnešní je naopak nadmíru radostná. Chovatelé zde poprvé spatřili čerstvě narozené mládě největší kočkovité šelmy Evropy. V České republice se dnes vyskytuje i ve volné přírodě. 

Zatímco včera jsme vás v tomto článku informovali o úhynu starého samce geparda štíhlého v Zoo Olomouc, dnes naopak přinášíme nadmíru radostnou novinu. Narodil se zde sameček rysa karpatského. Matka ho dlouho skrývala v rozsáhlém zarostlém výběhu před zraky nejen návštěvníků, ale i chovatelů. „Dle chování rodičů jsme předpokládali, že samice porodila, ale jistotu jsme získali až poté, co jsme mládě poprvé spatřili,“ uvádí zooložka Jitka Vokurková. Olomoucká zoo přitom chová rysy už od roku 1965. Za tuto dobu se v zahradě podařilo úspěšně odchovat celkem 28 mláďat rysů ostrovidů a 13 mláďat rysů karpatských, z nichž některá byla i navrácena do volné přírody. Současně výběh v zoo obývají rodiče s mládětem 

Staňte se členy FB skupiny Život v Olomouckém kraji a žádná zpráva vám neunikne.  Sledujte nás na Twitteru, kde pro vás připravujeme plejádu pestrých zpráv.

Největší kočkovitá šelma Evropy 

Rys je největší kočkovitou šelmou Evropy, která bývala běžným obyvatelem našich lesů. Na přelomu 19. a 20. století mu u nás ale hrozilo vyhubení. V ČR se nyní jeho výskyt udává zejména v oblasti Beskyd a na Šumavě. Charakteristickým znakem všech rysů je krátký ocas a trojúhelníkovité uši s černými štětinkami. Skvěle šplhá. Jeho poměrně velké tlapy využívá jako sněžnice, jelikož mu zabraňují, aby se při svých toulkách zasněženými oblastmi propadal do hlubokého sněhu. Během zimy srst na tlapách ještě zhoustne, zvětší se tak jejich plocha a tím i schopnost rysa pohybovat se po sněhu. 

Rys žije samotářsky, páry tvoří pouze v období říje. Loví vše od drobných savců a ptáků až po srnčí zvěř. Svou kořist většinou odtáhne stranou a přehrne listím a větvičkami (výjimečně ji i vytáhne na strom). Jeho ochota se k ní vrátit závisí na míře hladu a dostupnosti dalších úlovků: je-li v okolí dostatek neopatrné kořisti, raději jde lovit znovu. Pokud je kořisti málo a další lov namáhavý, vrací se ke kořisti pravidelně. Zajíc mu tak může vystačit na dva dny, srna až na týden. 

Jednotlivci mají odlišné uspořádání a intenzitu skvrn, což výzkumníkům v přírodě usnadňuje práci při identifikaci konkrétních jedinců. Délka březosti je asi 70 dní a po této době se rodí 1-4 mláďata o hmotnosti 250-420 gramů. Největší současnou hrozbou pro evropské populace rysů je nelegální lov.

Samotář s přehledem 

Rysům se přezdívá samotáři s přehledem. Jak samotný název napovídá, vynikají výborným zrakem a sluchem. Myš jsou schopni zaznamenat na více než 70 metrů, srnčí zvěř až na 500 metrů a zajíce okusujícího potravu slyší na vzdálenost 50-60 metrů. Samci mohou dosahovat hmotnosti i přes 30 kilogramů, samice málokdy váží přes 20 kilogramů.