Záblesk toho, co nastane: Obsahuje hmota jakousi informaci o své vlastní budoucnosti?

Stephen Hawking

Vzdálená budoucnost

Většina jasnovidných zážitků se vztahuje na události, které se mají odehrát v blízké budoucnosi, pouze malé množství se jich týká budoucnosti vzdálené měsíce až roky. Do zcela zvláštní kategorie pak patří ty, které sahají do budoucích staletí.

Budoucnost vlastní ulice?

Tak kupříkladu panu D´Alessiovi z Londýna se přihodila jedna zajímavá událost, když se procházel alejí, která lemovala ulici, ve které bydlel. Náhle ho přepadl zvláštní pocit, jako by byl ve snu, ospalost jej však nedoprovázela. Popsal, že takovéto pocity zaznamenal už dříve. Cítil se náhle klidnější a spokojenější a byl na tom samém místě, kde se procházel, toho si byl vědom. Jen okolí se změnilo. Všechno kolem bylo velmi tiché, doprava byla naprosto nehlučná. Povrch vozovky i domů byl stříbřitý a hladký, vypadalo to, že má úplně jiné vlastnosti než kterýkoliv v dnešní době používaný materiál. Pak se pan D´Alessio vrátil do normálního stavu.

Zvláštní dopravní prostředek

Jedna britská rodina, která trávila prázdniny v Německu, jela autem po dálnici, když tu si její členové všimli vozidla, které se k nim v protisměru hnalo velkou rychlostí. Mělo zvláštní tvar – bylo dlouhé, protáhle vejčitého tvaru a vypadalo tak, že později nebyli schopni přirovnat ho k ničemu, co doposud spatřili. Nezaslechli ani hluk motoru. Náhle ovšem zmizelo.

Únik do budoucnosti

Podobné zážitky měla již řada lidí. Jak může dojít k tak dlouhým únikům z přítomnosti? Přece jen se nejedná o pouhé záblesky. Ani vědci nezavrhují možnost jakési jasnozřivosti. Američtí fyzikové Harold Puthoff a Russel Targ prohlašují, že ve fyzice se může přihodit všechno, co není vyloučené. A fyzika nevylučuje přenos informací z budoucnosti do přítomnosti. Chování subatomových částic prý naznačuje, že informace postupující v čase zpět nejsou ničím neznámým.

To by mohlo znamenat, že ve hmotě je obsažen jakýsi „program“ její vlastní budoucnosti. Onen program však spočívá v okolním světě, ne v člověku, i když je to právě jeho mozek, který příslušnou informaci převádí do podoby znaků a obrazů. Ovšem to, jak je taková informace uložena, a jak se pak může projevit, zůstává tajemstvím.

 

Témata článku