Jak se připravit na krizové situace, jako je povodeň či válka? Rozbíhá se kampaň „72 hodin“

Vždy připraven!

Ačkoliv se nabízí zasazení dané problematiky do kontextu válečného, faktem je, že např. i nedávné ničivé povodně, které zasáhly Jesenicko a okolí, mohou lidi velmi překvapit – a také poukázat na jejich nepřipravenost. Mnozí přitom otázky přípravy na jakékoliv krizové situace víceméně podceňují. A ani nevědí, že by měli mít pro případ potřeby po ruce evakuační zavazadlo. Jak navíc naznačují doporučení Evropské komise, každý by měl být schopen postarat se o sebe v nastalé krizi ideálně minimálně po dobu 72 hodin.

Právě „72 hodin“ je také označení kampaně, kterou připravuje české ministerstvo vnitra po vzoru Finska. V této souvislosti bude spuštěn také informační web, který obsáhne nejdůležitější data, domácnosti zároveň obdrží manuály s tipy pro přežití právě po dobu alespoň tří dnů. „Připravenost jednotlivce na hrozby nám pomůže ustát kritické situace všeho druhu, ulehčit složkám záchranného systému a přispět k vlastní bezpečnosti i k bezpečnosti ostatních,“ objasnil kroky resortu na sociální síti X ministr vnitra Vít Rakušan (STAN).

Evakuační zavazadlo

Odchod z domova může být při bleskové povodni či požáru skutečně rychlý. A jelikož krizové situace obvykle nastávají znenadání a člověk je v šoku, měl by mít tzv. evakuační zavazadlo připraveno předem, aby nezmatkoval. Pravdou navíc je, že mnozí ani netuší, co by v krizové situaci mohli potřebovat. Co by tedy evakuační zavazadlo mělo obsahovat? Klasicky se jedná o základní věci, jako jsou doklady, mobilní telefon, nabíječka, příp. powerbanka, léky, peníze.

Kromě evakuačního zavazadla by pak měli mít lidé doma připraveno vše tak, aby dokázali minimálně tři dny přežít bez pomoci. Základem jsou v tomto případě studené potraviny, balená voda, příp. i plynový vařič. Evropská komise pak dodává, že kromě vody a jídla by měl mít doma každý také peníze v hotovosti, základní léky a rádio na baterie. „Není potřeba to nějak extra dramatizovat, ale platí heslo, že štěstí přeje připraveným,“ shrnul Michal Halík, jeden z instruktorů kurzů přežití. Ten doporučuje případně i pořízení vysílaček na baterie, malé lékárničky a rezervního mobilního telefonu s nabíječkou.

Systém včasného varování

Zkoušku sirén, která probíhá každou první středu v měsíci napříč Českem, jistě znáte. Právě sirény by měly být v případě nutnosti užity k včasnému varování občanů – a to má příp. signalizovat kolísavý zvuk sirény trvající 140 vteřin, který se může třikrát opakovat v cca v tříminutových intervalech. V souvislosti s varováním je namístě sledovat televizi a rozhlas, jedná-li se lokální událost, obvykle informace předává také místné rozhlas a místní IZS.

V Česku ale bude nově zaveden další systém včasného varování, tzv. Cell Broadcast. „Občanovi se na mobilním telefonu ukáže varovná zpráva, která na sebe upozorní nepříjemný zvukovým signálem, jenž má za úkol varovat a ukázat, že přišla důležitá zpráva,“ vysvětlil Miroslav Lukeš, ředitel odboru prevence z Generálního ředitelství HZS ČR. Systém Cell Broadcats funguje již v řadě zemí, třeba v Japonsku je užíván jako varování před zemětřeseními nebo tsunami. Výhodou systému je jeho plošný dosah. Krizový štáb zároveň může poslat varování i bez zvukového signálu nebo do konkrétní vymezené oblasti. Přijímat tyto zprávy ale umí jen chytré telefony, proto hasiči apelují na občany, aby v krizových situacích nezapomínali zejména na své starší sousedy.

Témata článku