S nadpřirozenem se setkal i spisovatel Charles Dickens

Charles Dickens

Ve viktoriánské době byly duchařské příběhy velmi oblíbené. Spisovatelé se předháněli v tom, kdo napíše hrůzyplnější příběh a jedním z nejoblíbenějších byl Charles Dickens – vzpomenete si na Vánoční koledu? Nebylo to jediné vyprávění o nadpřirozenu, které Dickens napsal.

Uveřejněný článek

Přesto není obecně známou pravdou, že sám byl velkým skeptikem – dokud se mu neudálo něco znepokojivého. Roku 1861 uveřejnil v jednom populárním časopise povídku.

Zvláštní příběh

Byla to povídka o setkání portrétisty a mladé ženy v železničním voze. Bledá mladá dáma se umělce zeptala, zda by uměl nakreslit portrét i zpaměti – odpověď zněla, že zřejmě ano. Načež dáma odvětila, že možná bude muset někdy namalovat její podobu.

Poté se ale museli rozloučit, žena vystoupila. O dva roky později navštívil umělce starší pán s dotazem, zda by na zakázku nemohl namalovat portrét jeho dcery pouze podle popisu, protože před časem zemřela.

Umělec byl sice udiven, ale začal kreslit. Nedařilo se mu, ale poté si vzpomněl na mladou ženu z vlaku a použil ji jako inspiraci. Otec hned poznal, že je to podoba jeho dcery. Když se malíř zeptal, kdy zemřela, dostal odpověď, že 13. září před dvěma lety, tedy přesně v den, kdy se setkal s tou bledou dívkou ve vlaku…

Proměna skeptika

Můžete si říci, že takovéto příběhy připomínají tehdy a nakonec i dnes téměř klišé, tento však měl konkrétní odezvu ve skutečném životě. Dickens totiž po publikování dostal rozhořčený dopis od jednoho malíře, který tvrdil, že to není příběh vymyšlený, nýbrž že je to jeho příběh. Celou story si sepsal a chtěl ji i publikovat, nakonec k tomu ale nedošlo.

Nyní nabyl přesvědčení, že Dickens svým způsobem opisoval – nějak se jeho příběh dostal až ke spisovateli a ten jej okopíroval – a hlavně: uvedl přesné datum úmrtí mladé ženy.

Překvapení bylo o to větší, že ačkoliv malíř vyprávěl přátelům o svém zážitku, nikdy nezmínil konkrétní datum, dokud vše nesepsal. To vyvedlo Dickense naprosto z rovnováhy. Později popsal, že v první verzi příběhu nebylo datum žádné, později si však při pročítání uvědomil, že pro věrohodnost a přesnost příběhu nějaké uvést musí a podvědomě je napsal na okraj korektury!