Školení a kurzy k prohloubení kvalifikace v pracovní době a mimo ni. Na co má zaměstnanec nárok

Ilustrační foto

Absolvování jazykového kurzu, školení ohledně legislativních změn nebo získání certifikátu v komunikačních dovednostech. Někdo vidí v těchto vzdělávacích aktivitách zejména vítané zpestření vykonávané práce, jiný další povinnost a pracovní zátěž navíc. Může vám je zaměstnavatel přikázat, nebo je rozhodnutí čistě na vás? Kdo zaplatí náklady na kurz a dopravu? A máte nárok na náhradu mzdy? A co pracovní doba?

Odpovědi na uvedené otázky nám přináší zákoník práce, a to zejména v § 227–230 zabývajících se odborným rozvojem zaměstnanců a prohlubováním jejich kvalifikace.

Prohlubování kvalifikace

Prohlubováním kvalifikace se rozumí její průběžné doplňování, kterým se nemění její původní podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje rovněž její udržování a obnovování. I když tato definice zní poněkud krkolomně, je nutná k rozlišení mezi prohlubováním a zvyšováním kvalifikace, protože pro tyto dvě kategorie platí poněkud odlišná pravidla. O zvyšování kvalifikace si však povíme v jiném článku.

O náš případ prohlubování kvalifikace půjde například v situaci, kdy bude účetní vyslána na školení o aktuálních změnách týkajících se DPH nebo učitel angličtiny na kurz, jak provádět on-line výuku angličtiny v době koronavirové. V obou případech se jedná o získání znalostí, které jsou potřebné pro výkon dosavadní práce, které pouze rozšiřují či prohlubují dosavadní znalosti.

 Povinnost nebo dobrovolnost

Ochota zaměstnance prohloubit si svou kvalifikaci není otázkou dobrovolnosti, ale dle zákoníku práce povinností zaměstnance. A zaměstnavatel je oprávněn toto po zaměstnanci vyžadovat. Takže zaměstnavatel vám může nařídit účast na školení a kurzu nebo jiných formách přípravy k prohloubení vaší kvalifikace, a to nejen přímo na pracovišti, ale také jinde.

Kurzovné a náklady s kurzem spojené

Náklady vynaložené na prohlubování kvalifikace je povinen hradit zaměstnavatel. Tedy například cenu jazykového kurzu, včetně učebnic. Pokud kurz nebo školení neprobíhá na pracovišti, ale třeba v jiném městě, jedná se o pracovní cestu, čímž zaměstnanci vzniká právo na uhrazení cestovních nákladů.

Požaduje-li zaměstnanec, aby mohl absolvovat prohlubování kvalifikace ve finančně náročnější formě, může se dle dohody se zaměstnavatelem na nákladech prohlubování kvalifikace podílet.

Počítá se školení za práci?

Otázku lze položit i takto: Budete na školení „sedět“ zadarmo, nebo vám účast na školení zaměstnavatel proplatí? Dle zákoníku práce se účast na školení nebo jiných formách přípravy či studiu za účelem prohloubení kvalifikace považuje za výkon práce, za který vám, jakožto zaměstnanci, přísluší mzda nebo plat. Pokud tedy absolvujete školení v pracovní době a vaše běžná práce vám kvůli školení „stojí“, za dobu strávenou školením vám normálně poběží váš plat a nikdo by vám neměl (alespoň teoreticky) vytýkat, že jste nestihl vyřídit tu či onu pracovní záležitost.

Školení po pracovní době

Může se ovšem také stát, že např. jazykový kurz bude probíhat až odpoledne, po vaší pracovní době nebo dokonce o víkendu někde na horách. Musíte tam i tehdy jít? A je to pak již čistě vaše „starost“, nebo máte na něco nárok? Začneme tou horší zprávou. Pokud vám zaměstnavatel tento kurz nařídil (tedy nevyslovil se, že účast je na bázi dobrovolnosti), musíte do kurzu jít. Máte totiž, jak již bylo řečeno výše, povinnost si svou kvalifikaci prohlubovat, a zaměstnavatel má právo vám účast na kurzu nařídit. A nyní ta lepší zpráva. Jestliže kurz probíhá po pracovní době, jedná se o práci přesčas, a vám, jakožto zaměstnanci náleží mzda a příplatek za práci přesčas nebo náhradní volno. Budete-li se muset někam dopravit, pak se v podstatě jedná o pracovní cestu.