Kurz nebo studium při zaměstnání. Na co máte nárok? Záleží, jestli se jedná o prohlubování nebo zvýšení kvalifikace

Ilustrační foto

Život, a to i pracovní, se mění rychle, někdy až příliš. Znalost, která byla dříve výhodou, je dnes již samozřejmostí. Za chvíli však už bude k udržení pracovní pozice sotva stačit a bude potřeba ji prohloubit nebo k ní přidat znalost novou. V prvním případě jde o prohloubení pracovní kvalifikace, v případě druhém o její zvýšení. I když oba pojmy znějí podobně, z hlediska zákona se jedná o dvě naprosto odlišné věci, a proto z nich plynou pro zaměstnance i zaměstnavatele rozdílné výhody a povinnosti.

Prohlubování vs zvýšení kvalifikace

O prohloubení kvalifikace, včetně výhod a povinností, jsme psali podrobně v nedávném článku. Jedná se o její průběžné doplňování, kterým se nemění její původní podstata a které umožňuje zaměstnanci výkon sjednané práce. Za prohlubování kvalifikace se považuje rovněž její udržování a obnovování.

Naproti tomu zvýšení kvalifikace znamená změnu hodnoty dané kvalifikace. Patří zde rovněž její  získání či rozšíření. Zvyšováním kvalifikace je studium, vzdělávání, školení, nebo jiná forma přípravy k dosažení vyššího stupně vzdělání, jestliže je v souladu s potřebou zaměstnavatele.

Příklady z praxe

Nejlépe nám poslouží ukázka z praxe. Pokud učitel angličtiny absolvuje kurz či školení, jak provádět on-line výuku angličtiny (protože se neví, když se kvůli koronaviru zase zavřou školy), pak jde o prohloubení dosavadní kvalifikace. Jestliže však učitel angličtiny absolvuje doplňující pedagogické studium, aby mohl učit jiný předmět (třeba němčinu nebo dějepis), pak se již jedná o zvýšení kvalifikace, protože získává novou pracovní kvalifikaci. Obdobou by byla sekretářka, která si zvýší kvalifikaci studiem účetnictví, a může tak vykonávat pozici účetní. A právě těmto případům se dnes budeme věnovat.

Pracovní volno s náhradou mzdy

V případě zvýšení kvalifikace platí, že pokud se zaměstnanec a zaměstnavatel nedohodnou na dalších výhodách pro zaměstnance, pak má zaměstnanec ze zákona nárok na pracovní volno s náhradou mzdy nebo platu, a to ve výši průměrného výdělku

a) v nezbytně nutném rozsahu k účasti na vyučování, výuce nebo školení,

b) 2 pracovní dny na přípravu a vykonání každé zkoušky v rámci studia v programu uskutečňovaném vysokou školou nebo vyšší odbornou školou,

c) 5 pracovních dnů na přípravu a vykonání závěrečné zkoušky, maturitní zkoušky nebo absolutoria,

d) 10 pracovních dnů na vypracování a obhajobu absolventské práce, bakalářské práce, diplomové práce, disertační práce nebo písemné práce, kterou je zakončováno studium v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou,

e) 40 pracovních dnů na přípravu a vykonání státní závěrečné zkoušky, státní rigorózní zkoušky v oblasti lékařství, veterinárního lékařství a hygieny a státní doktorské zkoušky.

Pracovní volno bez nároku na mzdu

Zaměstnanec má rovněž nárok na  pracovní volno v nezbytně nutném rozsahu k vykonání přijímací zkoušky. Za pracovní volno poskytnuté k vykonání přijímací zkoušky, dále pak k vykonání opravné zkoušky a k účasti na promoci nebo obdobném ceremoniálu už však zaměstnanci náhrada mzdy nebo platu nepřísluší.

Práva zaměstnavatele

Zaměstnavatel má ze zákona právo sledovat průběh a výsledky studia svého zaměstnance. Také může poskytování pracovních úlev zastavit, a to pokud zaměstnanec se stal dlouhodobě nezpůsobilým pro výkon práce (např. ze zdravotních důvodů), pro kterou si zvyšuje kvalifikaci, nebo zaměstnanec bez zavinění zaměstnavatele po delší dobu neplní bez vážného důvodu podstatné povinnosti při zvyšování kvalifikace (prostě se fláká a nedělá zkoušky).

Podrobnosti týkající se zvýšení kvalifikace najdete v § 231–235 zákoníku práce. Závěrem je nutno zmínit, že všechny výše uvedené výhody připadají v úvahu, pokud zaměstnavatel uzná zvýšení kvalifikace svého zaměstnance za potřebné. Pokud ne, pak se bude jednat o čistě soukromou aktivitu zaměstnance, která půjde zcela mimo jeho pracovní poměr a na konání zkoušek si zaměstnanec bude muset brát dovolenou nebo požádat o neplacené volno.

V případě zvyšování kvalifikace zaměstnance se zpravidla uzavírá tzv. kvalifikační dohoda, kterou se v podstatě kompenzují výhody, jež zaměstnavatel poskytuje svému zaměstnanci ke studiu. Více se o ni dočtete v jednom z našich článků.