Chichén Itzá: Mayská civilizace je pro nás dodnes poněkud záhadná

Chichén Itzá - Kukulkánova pyramida

Na tomto místě se lehce můžeme přenést do doby, kdy mayská civilizace na mexickém poloostrově Yucatán vzkvétala.

Město Chichén Itzá

Rozsáhlá města s pyramidami a obrovskými paláci vyrůstala přímo uprostřed deštných pralesů. Jedno z nich je obzvláště významné zdůrazněním spojení náboženství a astronomie. Jde o Chichén Itzá, mayské město. Mezi řadou budov jsou zajímavé zejména legendární Kukulkánova pyramida nebo astronomická observatoř El Caracol.

Vchody observatoře jsou orientovány podle svitu slunce v den jarní rovnodennosti a jiné stavební prvky zase připomínají legendu o opeřeném hadovi, který mayskému národu měl poskytnout vědomosti.

Obecně Mayové věděli hodně o obloze, věděli, jak se pohybují planety – a mohli tak vytvořit kalendář.

Kukulkánova pyramida

Hlavní stavbou v Chichén Itzá je Kukulkánova pyramida, která má opět i astronomický význam. Právě Kukulkán (jinde Quetzalcoatl) byl oním opeřeným hadím bohem, od něhož získali Mayové veškeré vědomosti, a jehož návrat očekávali. Pyramida jemu zasvěcená je postavená tak, aby slunce osvětlující severozápadní schodiště v den rovnodennosti vytvářeno stín podobný obrovskému hadovi. Krom toho – datum 21. 12. 2012, kdy končí cyklus mayského kalendáře, mělo znamenat návrat hadího boha.

Kukulkánova pyramida patří k novodobým sedmi divům světa (od roku 2007). 91 schodů ze všech světových stran tvoří s chrámem na vrcholu součet 365, což je počet dní mayského kalendářního roku.

Zvláštní sochy

Jednou ze záhad jsou i sochy Chac Mool, nalezené různě po městě. Mají podobu lidské postavy, ležící na zádech, s hlavou vytočenou ostře do strany a nějakým předmětem položeným na břiše. Co znamenala tato nepřirozená poloha, kterou zaujímají desítky soch?

Pelota

V Chichén Itzá můžeme nalézt také známé hřiště na pelotu. Je 170 metrů dlouhé a 50 metrů široké. To, že byla pelota hra svým výsledkem poněkud hrůzná, Mayové neřešili. Cílem peloty bylo dostat míč skrz kamennou obruč upevněnou asi sedm metrů nad zemí. Někteří badatelé tvrdí, že ti, kdož prohráli, byli sťati (jak to zobrazují výjevy na kameni), jiní říkají, že sťat byl kapitán vítězného týmu, který si svou obětí vysloužil čest a slávu. Mayové tuto hru podle všeho milovali.

Jak ale Mayové získali doopravdy takové vědomosti z astronomie a architektury? V Egyptě či jinde jsou místní obeznámeni s minulostí svých staveb, místní Indiáni však vytrvale říkají: “Kdo ví?”