Osamění je nebezpečné. Může se výrazně podepsat na zdraví člověka. Dokonce i zvýšit náchylnost k infekcím

Ilustrační foto

Člověk je tvor společenský a přítomnost druhých lidí, zejména těch jemu blízkých, ke svému životu nutně potřebuje. Dlouhodobější osamělost může mít podle některých tvrzení na zdraví stejně negativní dopad jako vykouření patnácti cigaret denně. I to je důvod, proč nás současná pandemie ohrožuje nejen přímo prostřednictvím COVIDu, ale také nepřímo, a to ztrátou tolik potřebných mezilidských kontaktů. Co je vlastně špatně na tom, když je člověk sám?

 Samota a osamění není totéž

Samota může být docela prospěšná a často ji člověk i cíleně vyhledává. Někdo více, jiný méně. Zde záleží hodně nejen na osobnostních rysech, ale také třeba na tom, kolik času denně dotyčný tráví kontaktem s lidmi. Pokud někdo pracuje třeba jako prodavač, učitel či lékař, pak svou potřebu společenského kontaktu mnohdy zcela vyčerpá v práci a doma je rád, když několik hodin nikoho nevidí ani neslyší. A může se klidně jednat o extroverta, který ke svému životu společnost druhých lidí nutně potřebuje. A naopak, i poměrně uzavřený člověk, pokud tráví hodiny samostatnou prací, např. překladatel pracující z domu, si rád zajde po práci do restaurace s kamarády na pivo nebo se bude vyloženě těšit, až se doma objeví nějaký člen rodiny, s kterým si popovídá.

Ztráta kontroly nad situací

U samoty je v podstatě důležité, že si ji sami dávkujeme v potřebném množství, že nad ní máme svou moc. U osamění to je zcela jiné. Osamění se nám děje, a to mnohdy proti naší vůli, my ho totiž z různých důvodů (nemoc, stáří, odchod, partnera, ztráta zaměstnání) nejsme schopni příliš ovlivnit. A tehdy se jedná o problém, který může být závažnější, než se na první pohled zdá. O tom, že osamělost, zejména ta dlouhodobá, má negativní dopad na psychické zdraví, se ví již dlouho. Lékaři však potvrzují, že dlouhodobá osamělost značně podrývá také zdraví fyzické.

Osamění a psychika

Pocit, že je člověk na vše sám, že se nemůže nikomu svěřit, že nemá u koho najít vnitřní oporu a pochopení, zvyšuje pravděpodobnost propuknutí psychického onemocnění (zejména pokud k němu má dotyčný sklon) nebo zhoršuje průběh již probíhajícího onemocnění. Například se může jednat o deprese, úzkostné stavy nebo obsese. Velmi často se také zhoršuje kvalita spánku.

Fyzické zdraví

Osamělý člověk je podvědomě více vystaven vnitřnímu strachu, protože si uvědomuje svou zranitelnost. Ne nadarmo se říká, že ve dvou se to lépe táhne. Jenže obavy se neodehrávají pouze v myšlenkové rovině, ale spouštějí celou řadu biochemických pochodů, které uvádějí organismus do stavu pohotovosti. Dochází k tzv. psychosomatickým reakcím, kdy se např. vlivem vnitřního stresu stahují stěny tepen, což vede ke zvýšení krevního tlaku, srdce se více namáhá a může být náchylnější k infarktu. Rovněž astma, kdy dochází k zúžení průdušek, může souviset se stresem. Osamění jako výrazný stresový faktor je také spjato s oslabením imunitního systému, takže člověk je pak náchylnější k infekcím.

Chvála koníčkům

Člověku trpícím samotou může velmi pomoci, pokud si najde nějakou činnost, která by mu přinášela radost a kterou mu okolnosti umožní vykonávat – malování, cizí jazyk, pěstování kytek nebo luštění křížovek a hlavolamů. Důležitý je jakýkoli pohyb, nejlépe na čerstvém vzduchu v přírodě. A mnohdy jsou to právě koníčky, díky kterým lze navázat kontakt s novými lidmi. Dnešní doba osobním kontaktům sice nepřeje, ale často povzbudí i slovo na dálku, což díky moderním technologiím není problém.