Kastelánem hradu s dírou do pekla

Hrad Houska - průčelí
Hrad Houska prošel několika přestavbami a dnes je spíše zámkem. tajemný původ si však zachoval

Houska je soukromý hrad, který si na sebe musí vydělat. Prakticky na běžnou režii jen ze vstupného. Lidé sem jezdí rádi nejen na prohlídky, ale také za příběhy a za kulturou. Velkou roli hraje osoba kastelána. Pro Ing. Miroslava Konopáska je kastelánství víc než profese.

Co dneska obnáší pozice kastelána?

Asi nejsem zrovna ten typický kastelán, který veškeré dění v objektu jen organizuje. Vím, co je to lopata, kolečko, hrábě, kladivo, vrtačka, sekera, motorová pila atd. A provádím návštěvníky hradu většinou také sám. Takže zcela jistě nejsem zahrnut takovou porcí úředničiny jako jinde. Náročnější rekonstrukce a vysoce odborné práce jako například záchrana unikátních fresek v hradní kapli či Zelené komnatě probíhají za podpory památkářů Libereckého kraje. Žádnou kouzelnou misku, na který by každé ráno ležel stříbrný tolar jako v pověsti o Faustově domě v Praze, tu nemáme.

Provádíte v historickém kostýmu, to se taky hned tak nevidí…

Miroslav Konopásek - kastelán na Housce
Kastelánek hradu Houska je dnes Ing. Miroslav Konopásek

Nechtěl jsem provádět návštěvníky „anonymně“ v kalhotách a svetru, chtěl jsem to prostě jinak. Provádím v gotickém kostýmu i s těmi zahnutými botami, ve kterých se nezakopává. To je docela praktické.

Jak jste se k téhle profesi dostal?

Možná to bude znít divně, ale reagoval jsem na inzerát. Majitelé sháněli na Housku kastelána, já se k tomu inzerátu náhodně dostal, zúčastnil se konkurzu – a ono to vyšlo. Je pravda, že o existenci hradu Houska jsem se dozvěděl právě až z toho inzerátu. Začátky právě lehké nebyly. Na hrad tehdy trefilo něco mezi 8 – 10 tisíci návštěvníků za sezónu. Bylo potřeba se na hradě zabydlet i s rodinou. Tu jsem přesvědčil, že jsme všichni šikovní, no a již příští sezónu se návštěvnost znásobila. Za to je třeba poděkovat majitelům hradu, kteří rok od roku v opravách objektu postupovali dále, čímž návštěvníkům zpřístupnili další a další prostory.

Máte titul inženýra, zužitkoval jste zkušenosti z vysoké školy? Které?

Existuje cosi, co se odborně nazývá stárnutí inženýra. Znamená to, že mnoho nabytých znalostí ve škole časem jaksi vyšumí. Ne zcela, ale přeci jen. Myslím, že škola by měla naučit člověka spíš přemýšlet. To se hodí v každé profesi, i v té mé současné.

Co rodina, jak se jim bydlí na hradě? Jak se změnil život v souvislosti se stěhováním?

Bydlet a pracovat na hradě je určitě něco jiného než běžné zaměstnání. Zřejmě každého napadne romantika, ale i ta je něčím vykoupena. Určitě to není o tom odpracovat si svých osm hodin a jít domů s čistou hlavou. To se ale dotýká všech, kteří pracují jako OSVČ. Vlastně nikdy nemáte „hotovo“. I když si to nějaké volno „vyrobíte“, stejně přemýšlíte o tom, co bude zítra, pozítří atd. Na hrad jsme se stěhovali jako rodina, takže nepochybujte o tom, že jsme si to od dětí nejprve „slízli“, kam je vlečeme od jejich kamarádů, civilizace a podobně. Byla to radikální změna, ale ono se to časem vše přechýlí a dnes je vše v pohodě.

Proč právě hrad Houska? Pomineme-li tedy ten inzerát…

Na Housce je nejkrásnější to, že vlastně „nepasuje“ do obecně platných vzorců o hradech. Neví se kdo hrad postavil, kdy to bylo a hlavně, jaká byla jeho funkce. Hrady vždy střežily určité území, obchodní cesty a zároveň sloužily i jako úřad. Stavěly se vždy tam, kde byl jasný účel. Z předešlého však pro Housku neplatí nic. Nebo alespoň o hranici, obchodní cestě a osídleném území se neví. Prostě na tehdejší dobu, zřejmě první polovinu 13. století, to byl velice náročné vybavený hrad vystavěný uprostřed ničeho. Snad právě proto si s sebou hrad Houska od nepaměti vleče to, že chrání cosi uvnitř, co se nemá dostat do okolního světa.

Co Váš osobní vztah k Housce, jak se měnil během Vašeho působení v pozici kastelána?

To souvisí právě se změnou života a také s pobytem na nevšedním místě. Samozřejmě, že po pár letech si vypěstujete k onomu místu svůj vztah. Houska má své nezaměnitelné genius loci, nezaměnitelnou atmosféru. Zkrátka jít odsud bydlet zpět do paneláku si nedokážu představit.

O co mají návštěvníci největší zájem? Je to ona proklamovaná díra do pekla?

Houska-Peklo
Peklo táhne co svět světem stojí

Odpověděl bych slovy klasika, že “lidé jsou různé“. Někdo rád tajemno, jiný architekturu, další historii jako takovou, další válečnou. No a někdo si třeba jen potřebuje tak zvaně udělat čárku, že navštívil další hrad a klidně polovinu prohlídky protelefonuje či prodiskutuje s vedle stojícím ohledně prodejních akcí v tom a tom obchodě.

Na Housku jezdí lidé také za kulturou. Které akce jsou největším tahákem a kdo je vymyslel?

Vše je kolektivní záležitost. Během kulturního léta na Housce probíhá spousta jarmarků – gotický, renesanční, hudební, myslivecký. Své příznivce má akce Bohnice na Housce. Zapomenout nesmíme na již tradiční středověké klání organizované skupinou Bohemica Sanquis a je toho samozřejmě více. Věřím, že se ty časy zase vrátí.

Hrad Houska vytvořil zajímavou akustickou kulisu ještě jedné kulturní záležitosti. Svoji první gramofonovou desku tady natočili Plastic People….

Ano a samozřejmě na zapřenou. V roce 1974 byl skladníkem na Housce Sváťa Karásek. Jako písničkář, muzikant a evangelický kněz si to vzal na triko. Dnes už se ho však, bohužel, na podrobnosti nezeptáme.

Nebojíte se v noci na Housce?

Bát se noci a nadpřirozena? Na to já zvědavcům odpovídám vždy stejně – spíše se bojte zlých lidí a někdy možná i sami sebe…

Jak vycházíte s nadpřirozenem?

Diskuzím o nadpřirozenu se raději vyhýbám. Vím, že o Housce toho bylo na toto téma napsáno spousta. Třeba je to ale tím, že si některé věci vysvětlit neumíme. Třeba proč mne při úklidu sněhu můj pes odlákal k sobě a na místo, kde jsem před pár vteřinami stál, spadla ze střechy tunová lavina. Nebo když Vám v půl druhé v noci před okny hlasitě houkají dvě sovy tak, že prostě musíte vyjít ven a přemýšlíte, co se děje, nebo co se stalo. No a druhý den ráno zazvoní telefon a ono se opravdu něco stalo…

V kolika filmech byl hrad jako takový prezentován?

Během mé služby na Housce posloužil objekt několika filmovým štábům. Točila se zde a současně na dalším objektu majitelů, na zámku Stránov, pohádka Svatební krajka. také poslední díl seriálu Strážce duší, jeden z dílů Záhady Toma Vizarda. No a taky Toulavá kamera a celá spousta dokumentů. Na své si přišli a natočili dokumenty také lovci duchů z více zemí Evropy i ze zámoří.

Kdo ze známých osobností Housku navštívil?

Houska-Čtyřlístek
Legendární Čtyřlístek na Housce byl. jeho tvůrci také.

Samozřejmě, že na hrad sem tam trefí i tváře známé z masmédií, některé dokonce velmi známé. Opravdu nerad bych jmenoval, zde bych soukromí raději ctil. Ale jednu výjimku udělám. Velice příjemně jsem si u kávy popovídal s tehdejším ministrem kultury panem Martinem Štěpánkem na téma Houska a druhá světová válka.

Foto: Jan Matoušek