KORONAVIRUS: Ministr Blatný představil „optimistická“ data, očkování prý probíhá rychle a zavedená opatření zabírají

Zdroj: online vysílání

Česko – Dnešní datová tisková konference ministra zdravotnictví Blatného mohla v někom skutečně vyvolat jistou míru optimismu. Blatný prezentoval údaje o očkování, zároveň tvrdil, že stávající opatření zabírají. Jenže není vše tak růžové, jak se může zdát.

Očkování a jeho průběh

„Velice dobrá zpráva je, že se zvyšuje rychlost očkování, cílem je, aby během března bylo očkováno denně cca 35 000 osob, v průběhu dubna 100 000. Velmi dobrá zpráva také je, že narůstá proočkovanou skupiny nad 80 let, 78 % z těch, co měli zájem o očkování a do systému se zaregistrovali, dostalo alespoň 1. dávku, 21 % už i druhou,“ shrnul Blatný s tím, že v rámci zdravotní péče bylo již očkováno 70 % lékařů a 52 % sester v akutní péči. V této souvislosti je ale třeba říci, že doposud se k očkování mohli registrovat jen lidé nad 80 let, zdravotníci a poměrně krátce (od soboty) učitelé. Z kategorie osob nad 80 let se navíc zaregistrovala cca jen polovina a očkováno jich bylo jen 212 tisíc.

Celkově je v Česku sice naočkováno cca 770 tisíc osob, vakcín na naše území ale dorazilo již přes milion. To v praxi znamená, že ve skladech leží dalších 200 tisíc vakcín, které zatím nebyly využity (de facto každá 4. vakcína, která do Česka dorazila, ještě nebyla použita). Příčinou tohoto stavu je především chaotická a předem nepřipravená distribuce vakcín, jak totiž v minulosti uvedlo i samo ministerstvo zdravotnictví, pojišťovnám, které mají distribuci na starost, trval výběr poskytovatele této služby 2 až 3 týdny. Jak navíc k vyjádřením ministra Blatného dodal Vlastimil Válek (TOP09), člen výboru pro zdravotnictví, „hlavní otázka je, zda je očkovací plán ministerstva zdravotnictví dobře nastavený na to, že chceme během 2. a 3. čtvrtletí proočkovat 5 milionů lidí. Záleží navíc nejen na tom, jestli jsme na to nachystáni a máme plán, ale i na tom, zda je tu vůbec 70 % občanů – s nimiž ministerstvo počítá – kteří se chtějí nechat očkovat.“

Opatření zabírají?

Další dobrou zprávou je podle Blatného slov vznik manuálu pro převoz pacientů do zahraničí, zahraniční pomoc byla aktivována, je jasně stanoven její mechanismu, zatím ale využita nebyla. Přitom jak Blatný uvedl, „zátěž nemocnic je extrémní, značně přesahuje maxima z loňského podzimu. V průběhu dalších 10 dní se bude počet nově hospitalizovaných pohybovat kolem 600-700.“ Důvodem je pak především šíření nakažlivější formy viru, tzv. britské mutace. Blatný ale zároveň prohlásil, že „je pozitivní, že vývoj populační zátěže – nově diagnostikovaných – přestal eskalovat a začíná se stabilizovat. Dá se předpokládat, že následně začne epidemie brzdit.“

V tomto kontextu je ovšem nutné dodat, že přísná opatření byla zavedena teprve před pěti dny a s ohledem na předcházející vyjádření odborníků, ale i ministerstva zdravotnictví, by mělo platit, že veškeré změny se projeví nejdříve za 10 dní od zákroku. Příčin toho, že čísla nově nakažených nerostou, může být rozhodně více, navíc ne každý, kdo se nakazil, má možnost nechat se testovat – testovací centra jsou totiž přetížena testováním zaměstnanců velkých firem, což nařídila vláda, a čekací doby na test někde přesahují i týden. Jak navíc doplnil Vlastimil Válek (TOP09), „nemyslím si, že by vše bylo tak dobré. Ta čísla takto nelze interpretovat, pan ministr to jistě ví také, stejně jako každý, kdo se hygienou a epidemiologií zabývá. Ten efekt bude znát až v horizontu 10 dní, těžko to může být kratší doba, stačí si vzpomenout na PSA, kde se vyhodnocovalo také po 10 dnech. Každopádně ale doufám v to, aby ta opatření, ať už jsou jakkoliv pitomá, začala zabírat a ulevila nemocnicím.“

Podle Blatného slov je ale maximum předpokladů k tomu, že se situace zlepší a bude možné začít uvolňovat ta nejstriktnější opatření, např. drastické omezení pohybu v katastru obce. Samozřejmě ale nelze počítat s okamžitým masivním rozvolňováním, o něm by se mohlo začít údajně uvažovat až v momentě, kdy v nemocnicích bude s nemocí covid-19 hospitalizováno 3000 a méně osob.

Odměny pro zdravotníky a pracovní povinnost pro studenty

Blatný také objasnil obrysy pracovní povinnosti pro studenty, s děkany probral zátěž mediků a pracovní povinnost by měla být nastavena tak, aby studenty nepřetížila. Týkat by se navíc neměla studentů prvních a posledních ročníků. Podoba pracovní povinnosti studentů středních škol je stále v jednání. Zdravotníci v nemocnicích by zároveň v rámci květnové výplaty měli dostat odměny za „nadúsilí“, a to v podobné výši jako loni na jaře, opominuti nebudou ani zdravotníci mimo nemocnice, i ti by měli získat obdobné odměny jako v jarních měsících. Související materiály Blatný předloží během příštího týdne, návrh dotačního programu pro zdravotníky v nemocnicích chce prezentovat vládě již v pondělí, bonusy pro zdravotníky mimo nemocnice pak ošetří novelizovaná kompenzační vyhláška.