Kletba diamantu: Kámen jménem Florentin měl v rodu Habsburků špatnou pověst

Ilustrační obrázek

Co se skrývá za údajným prokletím diamantu, který přinesl mnoha jeho majitelům smrt a zkázu?

Aukce

Dobře finančně zajištěná společnost se v listopadu roku 1981 shromáždila v luxusním ženevském hotelu Richmond, kde se jako každý rok konala dražba aukčního dom Christie´s. Vyvolávací cena překrásného žlutého diamantu zasazeného mezi patnácti malými brilianty byla 350 tisíc švýcarských franků. Samotný diamant vážil 81,56 karátů. Kámen neměl jméno ani původ. Proto se objevily domněnky, že by se mohlo jednat o zlomek legendárního diamantu Habsburků, který se jmenoval Florentin, a který o šedesát let dříve zmizel.

Původ

Jeho existence je poprvé jednoznačně doložena u rodu Medicejských. Obchodník s diamanty Jean-Baptiste Tavernier na něj narazil v jejich rodinné klenotnici roku 1657 a pojmenoval jej podle jeho  majitele: velkovévoda toskánský. Tavernier byl kamenem o váze 137 karátů ohromen. Ohromen byl z diamantu také František Lotrinský, manžel Marie Terezie, který v roce 1737, kdy vymřel rod Medicejských, získal titul a majetek toskánského velkovévody. Marie Terezie kámen pojmenovala podle místa původu Florentin. Ale brzy získal špatnou pověst…

Měla jej na krku Marie Antoinetta i Sissi

Roku 1745, když byl František I. Štěpán Lotrinský korunován římsko-německým císařem, diamant zasadili do koruny rodu Habsburků. Když se pak dcera Františka a Marie Terezie, Marie Antoinetta, vdávala roku 1770 za francouzského následníka trůnu, nesla si šperk kolem krku jako svatební dar. Francouzská revoluce poslala ovšem královský pár na popraviště a diamant se jakoby ve zmatku ztratil.

Objevil se opět ve chvíli, kdy se Napoleon I. Bonaparte přiženil v dubnu 1810 do dynastie Habsburků. Kamenem jménem Florentin pak udělal radost své novomanželce, Marii Luise. Ani to ale nestačilo, aby mělo manželství dlouhé trvání, a když se o několik ket později vracela zpátky do Vídně, vezla si diamant s sebou. Její otec, rakouský císař František I., jej dal znovu zasadit do habsburské koruny. Tam zůstal až do momentu, kdy císař František Josef I. v roce 1888 nechal zhotovit pro svou ženu Sissi náhrdelník – právě s tímto diamantem. O deset let později se císařovna stala obětí atentátu.

Florentin získal pověst opravdového nositele neštěstí a již žádný Habsburk jej nechtěl nosit.

Krádež

V roce 1918 byl Florentin spolu s dalšími klenoty z vlastnictví Habsburků deponován u Švýcarské národní banky v Curychu. Dne 11. listopadu 1918 musel císař Karel I. podepsat dokument, kdy se zříkal jakékoliv účasti na vládních záležitostech, o několik měsíců později uprchla císařská rodina do švýcarského exilu a zůstaly jí jen klenoty. Jejich prodejem pověřili jistého Bruna Steinera, ten však zmizel i s klenoty. A je možné, že součástí jeho kořisti byl i Florentin, jehož hodnota se odhadovala na více než 10 milionů švýcarských franků. Co se ale doopravdy stalo s osudovým kamenem, není jasné. Aby jej vůbec bylo možné prodat, mohl být rozštěpen.

Jediná stopa tak vede k onomu bezejmennému diamantu na dražbě roku 1981. Prodal se za 600 tisíc švýcarských franků a získal jej kupec, který si přál zůstat v anonymitě.