Policejní kůň musí být kliďas nad věcí

Demonstrace a zásah policie na koních
Zásah policistů na koních při demonstraci

Kůň. Pro mnohé velké majestátné zvíře, které kromě emocí vzbuzuje v člověku i respekt díky své velikosti. Právě u policejních koní je respekt žádoucí. Neslouží totiž policistům jen k hlídkování, ale plní i řadu dalších úkolů. O zkušenosti s jejich výcvikem se s námi podělil podporučík Vladimír Šperl, vedoucí pražského oddělení služební hipologie.

Pamatujete si, kdy jste poprvé jel na koni?

Vladimír Šperl
Vladimír Šperl má na starosti pokročilý výcvik policejních koní

Tak to už je opravdu hodně dávno, ještě jako malý kluk. Už od mala mám rád všechna zvířata, nejen koně. Zachránil jsem při velké vodě tady u nás na Císařském ostrově kotě a je tu s námi dodnes. Ale máte pravdu, kůň je kůň. Vyučil Jsem se v oboru chovatel koní – jezdec a s koňmi vlastně pracuji celý život.

Závodil jste jako jezdec dostihových koní?

Ve své době ano, dokonce to bylo i na stoupnutí na bednu v rovinném dostihu. Ale zase, bylo to už docela dávno, před kily navíc, které teď mám. Mít na starosti středisko policejní hipologie obnáší trávit přes polovinu pracovního času v kanceláři a počítač mám i doma. Ono se to bez zázemí a administrace neobejde. Výcvik policejních koní není jenom moje zásluha, jsme tu dobrá parta policistů, co mají koně hodně rádi. Starat se o ně a cvičit je je pro ně taky zábava.

Jaká byla cesta od ošetřovatele koní a jezdce k policejním koním?

Tak nějak to vyplynulo ze situace. Změnilo se využití koní, měnily se společenské podmínky a koňáci to začali mít složité s uplatněním. Když v Praze vzniklo Oddělení služební hipologie, přihlásil jsem se, a vzali mě.

Jaké úkoly plní policejní kůň? Na spojení policisty a psa jsme zvyklí, u koně hodně váhám…

Policejní koně - dýmovnice
Výcvik policejních koní vede k jejich vysoké odolnosti vůči vnějším vlivům. Dýmovnice a pomocí dělobuchů simulovaná pyrotechnika jsou nedílnou součástí výcviku.

Je to hodně specifické a citovat služební řád by nebylo pro čtenáře asi nic zajímavého. Začnu od výběru správných koní. Jako plemeno vede Český teplokrevník. Je to kůň mezi tažným zvířetem, je mohutný a budí respekt, a dostihovým koněm. My tady v Praze na Císařském ostrově dostáváme koně, kteří základním výcvikem pro službu u Policie ČR již prošli a jsou schopni hlídkové činnosti. Výběr koní, jejich nákup a základní výcvik probíhá u Policie ČR jinde. Za historii policejní hipologie u nás jsme zkoušeli cvičit klisny, hřebce, ale nakonec u nás slouží výhradně valaši. Jsou klidnější a nad věcí. Když to kolem bouchá a čoudí od dýmovnic, třeba na exponovaném fotbalovém zápase, musí být kůň i jezdec vždycky nad věcí. To samé platí u zásahů při demonstracích. Mezi koněm a lidmi musí být vždy stanovený odstup, aby nedošlo ke zranění. Lidí ani koní.

Kolik koní zpravidla při zásahu bývá nasazeno a proč nemáte bělouše?

Policie na koních
Běžné nasazení policistů na koních vypadá takto …

Správná otázka, bělouše nemáme z jednoho prostého důvodu. Pokud dochází k identifikaci policisty na koni, a to z jakéhokoliv důvodu, hraje roli vizuální paměť. Pro příklad: udělal to ten na tom bílém koni… Počet nasazených zvířat určuje charakter akce. Třeba kdysi na koncertu Michaela Jacksona v Praze v roce 1996 jsme nasadili všechno, co jsme měli. Museli jsme s pořadateli vytvořit adekvátní zázemí pro koně i policisty. Nasazení trvalo přes dvanáct hodin a kůň má taky žízeň a hlad. Při zasedání Mezinárodního měnového fondu v Praze jsme hodně čerpali ze zahraničních zkušeností, Demonstranti měli hodně nadnárodní složení. Byla i snaha nalákat policejního koně na mrkev a domluvit se s ním….

Byl jste čerpat zkušenosti v zahraničí a případně jak probíhá spolupráce a výměna zkušeností s kolegy z okolních zemí?

Výměna zkušeností je hodně podstatná. A v drezuře policejních koní jsou velké rozdíly. Kanadská jízdní policie má jiné přístupy vzhledem k přírodním podmínkám, jinak to berou evropské státy, jinou podobu má policejní hipologie třeba v Izraeli nebo Moskvě. Jsou státy, třeba zrovna Kanada, kde mají jízdní policisté exhibiční jednotku a vystupují na za úplatu při slavnostních příležitostech. U nich i v zahraničí.

Má výcvik policejních koní nějaké fáze? Jsou na konci zkoušky? Pokud ano, co s koňmi, které limity nesplní?

Policisté při zásahu u fotbalového stadionu
Policisté na koních budí velký respekt

Výcvik je fázován na etapy. Pro budoucí službu je nutné koně postupně zvykat na budoucí reálné situace. Od pošlapávání v prázdných PET lahvích, přes občasné hody tenisovým míčkem cíleným na cvičené zvíře, až po zvykání si na dýmovnice a v uvozovkách zábavnou pyrotechniku. Lidé jsou v jejím používání nezodpovědní a ublíží z neznalosti často i sami sobě. Na konci jsou samozřejmě zkoušky, zpravidla po ročním výcviku u nás v Praze. Zkoušek je více. Zkoušíme jezdce s koněm, i každého zvlášť. Občas se stane, že kůň zkoušku nesplní. To neznamená, že je na odpis, jen se nehodí pro původní účel. Odprodává se třeba neziskovým organizacím na zdravotní hipoterapii nebo podobně.

Mají koně při svém ostrém nasazení určitou hierarchii jako například psí smečka? Své pevné postavení při zásahu mezi ostatními?

Mají. Některý kůň například nesmí být zařazen jako boční na konci řady, protože třeba nesnáší tramvaj, ale uprostřed je to neohrožené zvíře. Koně a jezdci se vzájemně znají, znají i své postavení v řadě, své sousedy. I to přispívá k jejich klidu a soustředění.

Policejní koně mají i své brnění…

Kůň v brnění
Policista i kůň jsou při ostrém zásahu chráněni na citlivých místech

Člověk i kůň se musí chránit proti poranění. Působí to i psychologicky na neukázněné účastníky akce. U koní se používají speciální sedla i chrániče, většinou v černé barvě, která ladí s černou uniformou policisty. Vzniká vizuální efekt budící skutečně značný respekt.

Je policejní kůň někdy svéhlavé zvíře a může něčím překvapit?

Při akci ne, ale stalo se mi, že po ukončení zásahu, že se mu prostě nechtělo nastoupit do našeho speciálního přepravního autobusu.

Chtěl se procházet po Praze?

Obrazně řečeno ano. Tedy ne třeba na Staromák, ale v okolí místa přepravy. Přemlouvali jsme ho asi hodinu, nakonec si dal říct.

Co až třeba i Vy skončíte aktivní službu u Policie ČR, vrátíte se do sedla?

Určitě, ne jako žokej, ale takové poklidné projížďky třeba na některé policejním koni, co skončí ve stejné době jako já, tak na to se těším. Určitě si takového koně koupím a užijeme si to ke stáru spolu.

Foto: Autor + Archiv Policie ČR