Češi sice pomalu přestávají kouřit, zato s pitím jsou „na štíru“

Zdroj: pixabay

ČESKO – Češi patří mezi národy, které si své zlozvyky spíše hýčkají, než aby se je snažily odbourávat. To pak dokazují i výsledky aktuálního národního výzkumu o spotřebě tabáku a alkoholu. Ten navíc – díky tomu, že sběr dat probíhá již od roku 2012, zachycuje i další trendy – a to včetně těch, které rozhodně nepotěší rodiče dospívajících dětí…

Ačkoliv řada zemí podniká různé kroky k tomu, aby obyvatelé přestali kouřit (či kouření alespoň omezili), zdá se, že změna k lepšímu u nás přeci jen nějaký ten rok ještě bude trvat. Jak totiž ukazují stávající čísla, denně kouří na 22 % mužů a 13,3 % žen, což v důsledku znamená, že skupinu uživatelů tabákových výrobků tvořila v Česku celá čtvrtina obyvatel ve věku nad 15 let. To nejsou nijak radostné výsledky, na druhou stranu mezi lety 2012-2021 lze pozorovat alespoň pozvolné snižování kuřáků v populaci. „Užívání tabáku se v čase pozitivně vyvíjí, sledujeme dle stejné metodiky kouření již od r. 2012, do letošního roku došlo poklesu kuřáků o 7 procentních bodů v celkové populaci,“ doplnila pro ČT Marie Nejedlá, vedoucí Centra podpory veřejného zdraví SZÚ. Určitým signálem, že mnozí o změnu také usilují, je pak i to, že téměř třetina kuřáků se v loňském roce snažila dát cigaretám vale.

Zájem o kouření mezi mladými klesá, ALE…

Pozitivní jsou ale také zjištění, jež se týkají věkového složení skupiny různě silných kuřáků. To je patrné např. na příkladu počtu denně konzumovaných cigaret – kdy v roce 2021 činil průměr napříč celou kuřáckou částí populace 11 cigaret denně (což je ve srovnání s předchozím rokem pokles o 2 cigarety), ovšem v případě nejmladší věkové kategorie od 15 let se nevyskytli žádní ti, kteří by kouřili nad 25 cigaret denně. Silné kuřáctví se tedy snižuje a bylo by možné zároveň i říci, že stávající mladí lidé kouří méně než jejich rodiče a prarodiče. „Nejvýznamnější poklesy zaznamenáváme právě u té nejmladší věkové kategorie,“ doplnila Nejedlá.

Výzkum se však zaměřil i na různé tabákové alternativy a v tomto případě je situace právě mezi nejmladší sledovanou věkovou kategorií o mnoho problematičtější. Právě ve skupině ve věku 15-25 let je totiž nejvyšší spotřeba tzv. nikotinových sáčků, které v rámci celé populace užívají jen 2 % lidí, ve zmiňovaném věkovém výseku se však jedná o celých 7 %. „Máme také signály ze základních škol, že je to skutečně problém mezi dětmi, které se sáčky často experimentují a užívají jich více než jeden – a pak jsou intoxikované,“ shrnula také Nejedlá.

Dle jejích slov pak sice specificky na základě dat zmiňovaného výzkumu nelze identifikovat rozdíly v užívání tabákových výrobků a alkoholu napříč kraji, lze ale vyjít z dalších souhrnných dat, dle nichž je konzumace alkoholu i kouření vázáno na vzdělání. V oblastech, kde žije vyšší počet osob pouze se základním vzděláním (konkrétně se jedná o kraje Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský), je také vyšší výskyt kouření a konzumace alkoholu.

Alkoholu se nevzdáme

A zatímco v případě cigaret lze pozorovat alespoň určité signály, že se jich lidé z řady důvodů (a to nejen těch ryze zdravotních, ale třeba i finančních) postupně vzdávají, u alkoholu je situace zcela odlišná. Alkohol je totiž v Česku velmi tolerovanou legální drogou a trend jeho konzumace je setrvalý. Nadměrné dávky alkoholu každý týden nebo častěji jsou běžné až pro 12 % všech dospělých. Naopak celoživotních abstinentů jsou v populaci cca jen 4 % a jen mírně přibývá abstinentů dlouhodobých. Největší skupinu ale tvoří lidé, kteří pijí tzv. umírněně, což v praktické rovině znamená např. jedno pivo denně.