Když se srdce rozbuší z ničeho nic jako o závod. Příčinou může být nejen onemocnění srdce

Ilustrační foto

Pokud se vám srdce často silněji rozbuší, aniž by k tomu mělo zřejmý důvod, je na místě tento problém nepřehlížet. Jestliže se takto děje opakovaně, může se jednat o projev srdečního onemocnění, s čímž není rozhodně žádná sranda. Přehlížením riskujete rozvoj srdeční choroby, která může na konec vyústit až v srdeční infarkt či mozkovou mrtvici. Naštěstí v mnoha případech není na vině nezřízeného rozbušení srdce srdeční onemocnění, ale naše psychika. Ani tehdy však není radno tento problém podceňovat. Naše tělo se nám totiž takto snaží naznačit, že děláme něco špatně, a ono musí volat o pomoc.

Když se srdce splaší

Jev, kdy si výrazně uvědomujeme zvýšenou činnost srdečního rytmu, se odborně nazývá palpitace (z latinského palpito škubat sebou). Většinou vnímáme údery srdce jako příliš silné nebo se nám zdá, že srdce bije rychle, či dokonce ho podezříváme z toho, že vynechalo úder. Pokud jsou tyto projevy spjaty s fyzickou námahou, třeba během či skládáním uhlí, a nevybočují výrazně z normálu, jsou klasickým projevem naší srdeční činnosti. Čím horší fyzička, tím více se naše srdíčko musí namáhat.

Palpitace se však mohou začít objevovat, i když nic fyzicky náročného neděláme. Srdce se nám chystá vyskočit z hrudi, třeba když sedíme na poradě nebo u počítače či ležíme v posteli a čekáme, až usneme. Pokud se tak děje opakovaně, je na čase obrátit se na lékaře, aby vyloučil, či potvrdil fyzické  onemocnění. Jestliže je toto vyloučeno, je pravděpodobně na vině psychika. Často však může jít i o kombinaci obojího, tedy např. počínající srdeční onemocnění, které umocňuje psychický stres.

Srdce, stres a psychika

Dnes se již ví to, co se kdysi jen opatrně a mimoděk připouštělo, a sice že náš psychický stav je silně provázaný s naším stavem fyzickým, že se odráží na fungování našich tělesných orgánů, tedy například i srdce. Pokud se s někým hádáme, je docela běžné, že se nám zároveň srdce rozbuší rozrušením, aniž bychom přitom museli vynaložit fyzickou námahu a svému protějšku usilovně zakroutit krkem. Ne vždy je však souvislost mezi srdečními palpitacemi a stresem takto zřejmá. Může se totiž klidně stát, že prožijeme nějaký silnější stres (rozchod, nezdar v zaměstnání) nebo naopak stres méně silný, zato však na nás dlouhodobě působící (táhnoucí se pracovní přesčasy, péče o stárnoucí rodiče) a problémy s bušícím srdcem se objeví nikoli bezprostředně, ale až s nějakým časovým zpožděním.

Naučte se rozumět svému tělu

Zkuste zjistit, jestli existuje příčinná souvislost mezi fyzickými projevy jako je např. bušení srdce, pocení, bolesti hlavy či zhoršené trávení a stresem v podobě přílišného pracovního vypětí, nedostatku spánku nebo konfliktů doma či v práci. Bušení srdce také typicky souvisí s vnitřními strachy a úzkostmi, které často doprovázejí také depresivní nálady.

Zpravidla určitou souvislost objevíte. U psychicky podmíněných palpitací bývá často projevem právě to, že se nás zmocní (a zpravidla vyděsí), právě když jsme v klidu (tehdy je také silněji vnímáme), typicky když se chystáme usnout (a pak jez pravidla po spánku). Zato když se šplháme na túře do kopce, dají nám často pokoj. A ozvou se, až když si na ně vzpomeneme.