V lékárnách chybí řada léků, SÚKL informoval, jak v takovém případě mohou pacienti postupovat

Zdroj: pxhere

ČESKO – Není nijak neobvyklé, že občas člověk zamíří do lékárny a zjistí, že přípravek, který chtěl zakoupit, není dostupný. Důvod? Výpadek v dodávce. Co je ale příčinou takovéto situace, jaké kroky podniká Státní ústav pro kontrolu léčiv a co by měl dělat sám pacient?

V posledních týdnech se české lékárny potýkají s nedostatkem léků na horečku pro děti, schází ale i jiná léčiva a třeba i určité druhy vakcín. Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) ale ubezpečuje, že není třeba obávat se, že by pacienti zůstali bez pomoci. Jak uvedla přímo ředitelka SÚKL, Irena Storová, instituce může v případě potřeby na výpadek léků efektivně reagovat a nahradit je. V obecné rovně dle jejích slov platí, že výpadky jsou velmi časté a řadu z nich pacienti ani nepocítí. „Výpadky byly a jsou vždy velmi turbulentní oblastí, výpadek léčivého přípravku, který SÚKL zaznamená, protože ho třeba i sama firma nahlásí, může být druhý den vyřešen. Často tedy na pacienta ani nedopadne, protože zásoby léčiv v lékárnách bývají dostatečné a krátkodobé výpadky pokryjí,“ vysvětlila s tím, že aktuálně SÚKL řeší nedostatek antipyretických sirupů pro malé děti a potíže jsou také s vakcínou proti planým neštovicím a léčivy pro onkologické pacienty. V posledním jmenovaném případě tedy musely být upraveny příslušné léčebné protokoly.

Jak Storová také uvedla, nejčastějšími důvody výpadků dodávek léků jsou problémy, které nějak souvisejí s výrobním nebo dodavatelským procesem, typicky např. problém se vstupní surovinou. „Celou agendu denně monitorujeme, jsme v kontaktu s farmaceutickými firmami i s klinickou praxí a ministerstvem zdravotnictví. Aktivně využíváme nástroje, které je možné užít k tomu, aby byly nedostatky eliminovány a dopad na pacienta minimalizován,“ objasnila. Pokud ale dojde k opravdu dlouhodobému výpadku, který nelze nijak adekvátně pokrýt, vstupuje do hry celá sada možných nástrojů. Prvním je vznik specifického léčebného programu, kdy partnerská organizace zprostředkuje lék, který bude ve specifickém léčebném programu dodán (což musí schválit také ministerstvo zdravotnictví). Při samotném výdeji v lékárně pacient ani nepocítí rozdíl, balení léků je jen označeno štítkem, že je dodáváno právě ve speciálním léčebném programu. Dalším nástrojem je uvedení cizojazyčné šarže obtížně nahraditelného přípravku, příp. také individuální dovoz neregistrovaného přípravu do ČR. Kromě toho se řeší i další léčebné alternativy, kterými je výpadek možné nahradit.

Jaké má tedy pacient možnosti?

Pokud tedy pacient v lékárně nenalezne lék, pro který si přišel, v prvé řadě se podle Storové může role odborného garanta ujmout lékárník, který může nabídnout adekvátní alternativu (nabídnout může buď jiný přípravek se stejnou léčivou látkou, nebo přípravek s jinou léčivou látkou, jejíž účinky jsou obdobné), potažmo provést generickou substituci, a to v případě, že pacient s náhradou vyjádří souhlas (a na receptu není přímo od lékaře uvedeno, že lék by neměl být zaměňován). Není-li to možné, může pacient žádat o výše zmiňovaný individuální dovoz léku, žádost však musí schválit lékař.

Veškeré podrobné informace o výpadcích léků a možnostech jejich substituce je zároveň možné najít na webových stránkách SÚKL v databázi léků, případně se lze o výpadcích v dodávkách konkrétních léků informovat také skrze kategorii „výpadky léků“ na tomtéž webu. „Informace na našich webových stránkách kontinuálně aktualizujeme,“ uvedla Storová s tím, že rozhodně není třeba mít obavu, že by došlo k výpadku léků v takových rozměrech, že by na trhu nebyla dostupná žádná jiná vhodná alternativa.