Všichni jsme si rovni, ale někteří jsou si rovnější. Obchodníci někdy diskriminují cizince, jindy našince

Ilustrační foto

Již v minulém režimu provozovatelé restaurací, hotelů či taxikáři rádi uvítali mezi svou klientelou cizince, zejména ze západních zemí, protože byli příslibem tvrdé měny. Navíc ceny v českých korunách pro ně byly často zanedbatelné, takže nešetřili na útratách ani spropitném. I dnes je situace obdobná. Podnikatelé rádi vidí cizince, nicméně mnohdy nečekají, jestli se cizinec dobrovolně rozhodne zaplatit více než musí, ale příplatek mu sami aktivně zaúčtují, patrně aby mu ulehčili jeho rozhodovací proces. Z pohledu zákona se však jedná o diskriminační jednání, na které se zaměřila Česká obchodní inspekce.

V kterých krajích je nejvíce diskriminace a dalších porušení zákona

Loni uskutečnila ČOI kontrolní akci zaměřenou na diskriminaci spotřebitele. Prodejce totiž  při prodeji výrobků nebo poskytování služeb nesmí spotřebitele jakýmkoli způsobem diskriminovat, např. stanovit rozdílné ceny ubytování podle země původu či barvy pleti, nevpustit do restaurace cizince nebo naopak Čechy. Zákaz diskriminace vyplývá z § 6 zákona č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele. V r. 2019 provedla  ČOI 540 kontrol. Ve 22 případech (což je 4,1 %) zaznamenala podezření na některou z forem diskriminace. Převážně se jednalo o Středočeský kraj a území hlavního města Prahy. Konkrétně to bylo v 16 případech (28 %). Lze však odhadovat, že ve skutečnosti je těchto případů mnohem více.

Vedle prověřování, zda nedochází ze strany prodávajících k některé z forem diskriminace spotřebitelů, bylo součástí kontrol rovněž i ověřování plnění dalších povinností prodávajících. Porušení dalších právních předpisů bylo zjištěno v 233 případech, tj. 43,2 %. V této oblasti získali prvenství kraje Olomoucký a Moravskoslezský, v nichž  bylo zjištěno porušování předpisů ve více než polovině provedených kontrol, diskriminační jednání zde však bylo minimální.

Jak se berou na hůl cizinci

Kontroly ukázaly, že v případech, kdy byl inspektor ČOI považován za cizince (mluvil anglicky, německy nebo rusky), se stávalo, že zaplatil více než česky hovořící zákazník. Konkrétně se jednalo o to, že mu jako cizinci byly k nákupu připočteny různé částky navíc, a to ve formě poplatku za servis nebo spropitného. Částka navíc v porovnání s kontrolními nákupy v češtině se pohybovala přibližně v hodnotách 50 Kč až 300 Kč nebo byla dokonce určena jako 10 % z útraty, a byla různě označována, např. poplatek za servis „We recommend tips“ nebo jako „kuvert“.

Také se stalo, že inspektorům v roli cizinců nebylo nabídnuto jídlo z denního menu, zatímco česky hovořícím ano. Cíl je jasný. Přimět cizince, aby si objednali dražší jídlo z nabídky restaurace.

Ani našinec na tom nemusí být nejlépe

Inspektoři také narazili na případ, kdy jim jakožto česky hovořícím zákazníkům nebylo umožněno posadit se v restauraci ke stolu a objednat si, zatímco anglicky mluvícímu inspektorovi ano.

Jak to bude letos?

Koronavirová pandemie zásadně změnila situaci v pohostinství a dalších službách souvisejících s cestovním ruchem. Zahraniční klientely výrazně ubylo, většina hostů bude převážně tuzemského původu. U nich nebude možné těžit z nevýhody jazykové bariéry a neznalosti místních poměrů. A pokud se cizinec přece jen objeví, bude pro podnikatele klíčové, aby byli spokojeni všichni jeho klienti a v budoucnu se k němu co nejvíce z nich opět vrátilo. Tak tedy uvidíme…

Zdroj: ČOI