Irské jezerní příšery: Co je pravdy na pověstech, které se vyprávějí už celá staletí?

Jezero Ree. Zdroj: www.geograph.ie

Kdo nikdy neslyšel o oblíbených postavičkách z irských bájí, jako je irský skřítek či lkající víla? Přesto nepředstavují nejznámější mytické bytosti, které se potulují irskou krajinou. Je tu také skupina podivných vodních tvorů, známých pod různými názvy jako “piast, peist či ollpheist“.

Staré zvěsti

Legendy o těchto irských vodních příšerách sahají daleko do minulosti. Nejsou to jen hrdinské ságy, kdy hrdina zabíjí příšeru, která spolykala jeho přátele, také legenda o životě svatého Mochua z Bally ze 7. století popisuje podobnou příšeru, která pohltila plavce, který se pokoušel přeplavat řeku Shannon. V další pověsti zachránil údajně svatý Colman z Dromoru dívku před ohyzdným tvorem, který vyplaval z jezera Ree.

Během středověku i později spatřili lidé údajně spoustu takových vodních tvorů v místech, kde se nachází jezero Mask, jezero Graney a menší jezero Bran. Člověk naší doby nebere podobné povídačky vážně. Přesto několik Irů, kteří žili na břehu jezera Ree, těsně po druhé světové válce tvrdilo, že zde spatřili dlouhého hadovitého tvora. A když jej v roce 1960 několikrát viděli i další svědkové, začali být i někteří odpůrci na vážkách.

Rok 1960 a jezero Ree

Jednoho večera v květnu roku 1960 rybařili tři kněží z Dublinu na Svatém místě na jezeře Ree. Navštívili tuto oblast již mnohokrát, lze tedy říci, že znali jezero dobře. Zůstali proto naprosto omráčeni, když se z klidné hladiny vynořilo zvíře, které nikdy předtím neviděli. Ze vzdálenosti asi sta metrů se jeho hrbaté, svíjející se tělo podobalo hadu. Mělo navíc obrovskou, plochou hlavu. Nakonec se tvor zase ponořil.

Kněží předali podrobnou zprávu Irskému rybářskému svazu. Nebylo pravděpodobné, že by jejich relativně blízké setkání mohlo být optickým klamem. Odborníci navrhli řadu přirozených vysvětlení: mohlo prý jít kupříkladu o ruskou miniponorku, skupinu vyder nebo čtyři dlouhé úhoře. Když se však v následujících měsících objevily další podobné zprávy, začali být Irové přesvědčeni o tom, že se v jezeře snad opravdu nachází něco tajemného.

V srpnu chytili dva lovci štik něco neobvykle velkého. Nicméně se tomuto tvoru podařilo uniknout i přes pevnou síť, navíc táhl jejich loď za sebou nějakých třicet až čtyřicet metrů. Došlo prý k tomu uprostřed jezera, kde je asi dvacetimetrová hloubka, jen asi kilometr od místa, kde zvíře spatřili kněží.

Další případy?

Jak se rozšířily zprávy o příšeře z jezera Ree, vzrostl v Irsku zájem i o další vodní tvory a zprávy se začaly množit po celé zemi. Velká část byla patrně výsledkem přehnané fantazie. Avšak jednoho květnového dne roku 1968 jel stavitel James Cooney se svým přítelem McNultym okolo jezera Glendarry. Reflektory vozu prý ozářily prapodivné zvíře podobné dinosauru s dlouhým krkem. Asi o šest týdnů později jel tudy jeden učedník na kole domů a uviděl podobného tvora. V červnovou neděli spatřilo několik lidí na břehu jezera prý dlouhokrkou ještěrku, která měřila asi šest metrů.

Většinou se říká, že jde o lákadla pro turisty, což by v případě jezera Glendarry mohla být pravda. Ale většina irských jezer leží na odlehlých místech. Přesto, když byla některá jezera prozkoumána, nic zvláštního nebylo nalezeno. Jaká pravda se tedy skrývá za pověstmi a zprávami?