Extrémní horka zasáhla Česko. Nač si dát pozor a proč klimatizace není řešení?

Zdroj: pixnio/Marko Milivojevic

ČESKO – Vlna veder trápí nejen Česko, ale celou Evropu. V některých zemích se již rozhořely i spalující požáry. Extrémní horka pak významně přispívají také k prohlubujícímu se suchu a samozřejmě dopadají na lidské zdraví – a to v mnoha různých rovinách…

Denní teploty se v Česku aktuálně blíží až ke 40 stupňům Celsia a výstraha meteorologů týkající se extrémně vysokých teplot platí pro celou republiky kromě Vysočiny. Extrémní horka, která se stávají čím dál častějšími, poukazují na fakt, nakolik se mění klima. Konkrétně Česko se jen za posledních 60 let ohřálo o 2 stupně Celsia. Stávající teploty pak prohlubují také půdní sucho, aktuálně platí jeden ze tří nejhorších stupňů půdního sucha na 10 % území, v následujících týdnech ale tato situace dle predikcí postihne až 40 % českého území. Není tedy divu, že již byly vydány také výstrahy před požáry (ty platí kromě Jihočeského kraje a kraje Vysočina opět napříč celou republikou) a meteorologové čekají, že na jihu Moravy budou padat i teplotní rekordy. Konkrétně pro dnešní den byla v dané oblasti nejvyšší zaznamenanou teplotou v historii teplota 36,1 stupňů, která byla naměřena v brněnských Tuřanech v roce 1988. Čeká se, že tato hodnota bude dnes překonána.

Jak na klimatizaci?

Ačkoliv vysoké teploty samozřejmě trápí lidi bez rozdílu, ještě o něco více s nimi mají problémy obyvatelé rozpálených měst, kde se teplo i kvůli nedostatku zeleně jen odráží od všech asfaltových a betonových ploch. Ti, kdo ve městech žijí a pracují, pak samozřejmě volí různé způsoby „zchlazování se“, dle lékařů však platí, že stále populárnější klimatizace mohou odvést nezřídka spíše medvědí službu.

„U klimatizace platí, že je třeba zacházet s ní s mírou a nenadužívat ji. Optimální teplota v klimatizovaném prostoru by neměla klesnout pod 24 stupňů Celsia,“ objasnil tak pro ČT Jan Lazák z kliniky ORL v pražském Motole. Z hlediska klimatizačních jednotek je také nutné, aby byly čisté, měnily se v nich filtry a proud vzduchu z klimatizační jednotky nemířil na hlavu či krk. Jinak hrozí celá řada zdravotních potíží – vzduch z klimatizačních jednotek totiž bývá suchý, čímž trpí sliznice. „Vystavení klimatizaci a konzumace studených nápojů – tím naše sliznice dostávají zabrat a stávají se propustnějšími pro celou řadu patogenů. Obecně rychlé tepelné přechody lidskému tělu neprospívají. Pro přechod je ideální rozdíl v rozmezí 5 až 6 stupňů Celsia, naopak přechody mezi většími teplotními rozdíly způsobují tělu stres a imunitní ochrana zajišťovaná sliznicemi nefunguje optimálně,“ upřesnil Lazák. Jedním z (negativních) výsledků působení klimatizace pak může být dle slov Lazáka i tzv. letní angína. Ta se sice z hlediska průběhu nijak neliší od angíny v zimě či na jaře – odlišuje se však právě svými příčinami.

Nač si dát v horku pozor?

Pro obranyschopnost organismu a také zabránění jeho přehřátí je dle odborníků důležité dbát na adekvátní přísun vitamínů. Lékaři a záchranáři také radí dodržovat pitný režim, a to zejména v případě dětí a seniorů, což jsou skupiny, u nichž je snížená potřeba pít. Vhodné je také nevystavovat se přímému slunci – a zejména v případě starších lidí je namístě, aby během dne raději vůbec nevycházeli z domu z důvodů vzniku možného úpalu či úžehu.