Ezechiel
I bible obsahuje zvláštní popisy. Jedno z nejúchvatnějších pozorování se odehrálo před očima kněze Ezechiela. Popis udávaný ve Starém zákoně je velmi názorný: „Viděl jsem, jak se přihnal bouřlivý vítr od severu, veliké mračno a šlehající oheň: okolo něho byla zář a uprostřed ohně jakýsi třpyt oslnivého vzácného kovu.“ Je to považováno za jedno z prvních písemných svědectví o přistání UFO.
Bohové z hvězd
Mimo Starého zákona obsahují i jiné staré texty zvláštní zmínky, třeba o bozích přicházejících z hvězd – kupříkladu Mayové disponovali skvělými technickými znalostmi, které někteří badatelé připisují kontaktu s mimozemšťany. Ostatně sami Mayové hovořili o „lidech z hvězd“, kteří tento prastarý národ údajně navštívili.
Mohlo by vás zajímat
Mahábhárata
V indickém eposu Mahábhárata již před 10 tisíci lety nacházíme další svědectví. Tento epos obsahuje početné zmínky o vimanech, neboli létajících strojích. Vyskytovaly se v celé škále tvarů a velikostí a podle starověkých textů byly poháněny rtutí. Byly používány k přepravě tehdejších bohů.
Řecko a Řím
Mezi dalšími civilizacemi, které zanechaly popisy podivných vzdušných objektů, jsou i Řekové, Egypťané a Římané. Řecký filozof Aristoteles psal již ve 4. století př. Kr. o „nebeských kotoučích“ a dále uváděl, že meteor, který spadl z nebe u Aigos Potamoi, se „zdvihl ve větru a klesl na jiném místě“. Tak se přirozeně běžný meteor nechová. O něco později, v roce 66 př. Kr., zaznamenal římský přírodovědec a historik Plinius, že „z hvězdy vyskočila jiskra a padala k zemi, dokud nebyla veliká jako měsíc“. V ten moment se jiskra zastavila a chvíli se vznášela ve vzduchu.
Ještě zajímavější jsou pozorování Cicerona, historika starověkého Říma, který psal v 1. století př. Kr. Při jedné příležitosti si povšiml slunce svítícího v noci. Tento udivující jev prý byl doprovázen hlasitými zvuky. Poté ono slunce puklo a objevilo se několik kulovitých objektů.
Historik Livius se také stal svědkem divných jevů – psal o „přízračných lodích zářících na obloze“. Tento jev byl také pozorován v Hadrii poblíž Benátek roku 214 př. Kr.
Alexandr Veliký
Jedno z nejpodivnějších Alexandrových pozorování nacházíme v popisu obléhání města Tyru roku 322 př. Kr. Kolem města údajně kroužila trojúhelníková formace pěti „kulatých stříbrných štítů“, která nakonec zničila světelnými paprsky městské hradby. Ale už v roce 329 př. Kr se stal svědkem toho, jak se při přechodu řeky Jaxartes na hranicích s Indií na jeho vojsko opakovaně vrhaly dva stříbrné štíty.
